Soukromý chovatel Dalibor Kubík z Lověšic musel nechat vybít celý svůj chov a přišel o 433 slepic a téměř dvacet kachen. Přestože utrpěl značné ztráty a začínal opět „od nuly,“ k chovu se vrátil. Jen je teď více opatrný a drůbeže má o něco méně.

„I když to pro nás bylo těžké období, nezanevřeli jsme na chov a po zrušení ochranného pásma ho znovu obnovili. V současné době máme asi stovku slepic, ale také králíky,“ vylíčil Dalibor Kubík, který podle svých slov neměl problémy ani s finanční kompenzací od státu za utracený chov.

„Dostali jsme peníze za kus, které nám slíbili,“ podotkl.

Podle něj před rokem do chovu zatáhly nákazu divoké kachny z Přerova.

„Odjinud to ani přijít nemohlo, protože k nám zalétávaly. Přesný zdroj ale ani po roce neznáme, už jsme po tom dál nepátrali,“ poznamenal.

Drobné chovatele v Lověšicích loňský případ ptačí chřipky nijak neodradil.

„Jednalo se o jedno ohnisko a dál se to nerozšířilo. Kdo měl možnost, ten choval drůbež v uzavřeném kotci nebo ve stodole. Slepice se zkrátka zavřely do kurníku, aby nepřišly do styku s volně žijícím ptactvem,“ shrnula Dana Svobodová, členka výboru místní části v Lověšicích.

V Německu i letos hlásí případ ptačí chřipky

Mají i dnes lidé důvod k obavám? Krajská veterinární správa v Olomouci sice loni v březnu zrušila veškerá mimořádná opatření, podle ředitele Aleše Zatloukala ale riziko nákazy není definitivně zažehnáno.

„Virus v přírodě stále cirkuluje a nebezpečí trvá. Letos 2. ledna zaznamenali v Německu jeden případ úhynu divoké kachny na ptačí chřipku, takže lidé by měli stále dodržovat zásady chovu,“ radí.

Právě volně žijící ptáci se podle něj stali loni původcem nákazy.

„Je nutné zabránit jejich přístupu k chovům a zamezit kontaminaci krmiva například trusem ptactva. To byl i případ chovatele v Lověšicích, kde měly k vodní ploše kromě domácích kachen přístup i ty divoké,“ konstatoval.

Chovatele, u jejichž drůbeže se nebezpečný virus ptačí chřipky objevil, už veterinární správa dál nesleduje.

„Tím, že došlo k úplné likvidaci nakažených kusů, nebyl k tomu po očistě a dezinfekci žádný důvod,“ vysvětlil. Pro mnohé chovatele v zemi ale znamenalo utracení drůbeže ztrátu, ze které se už nevzpamatovali.

„Největší problém je v tom, že pokud někdo třeba jen na čas vypadne z řetězce prodejců, nahradí ho někdo jiný, a jen těžko se dostává zpátky,“ podotkl. Výskyt ptačí chřipky na Přerovsku měl alespoň jedno pozitivum - prověřil součinnost záchranných složek v takto závažných případech.

„Možná to bude znít trochu tvrdě, ale pro nás to bylo něco jako vojenské cvičení. S likvidací ohniska nám pomáhali hasiči a ukázala se skvělá součinnost celého záchranného systému, spolupráce se zástupci měst i obcí,“ zhodnotil šéf Krajské veterinární správy v Olomouci Aleš Zatloukal.

Letošní zima je milosrdná

Podle ornitologů je zatím letošní průběh zimy k opeřencům milosrdný. I když po nezvykle teplém lednu může velmi rychle nastat změna.

„Zima je mírná a ptáci nemají problém s potravou, narozdíl od loňského roku, kdy byli vysílení a oslabení kvůli krutým mrazům. Pokud jsou v dobré kondici, dokážou lépe odolávat nákaze,“ shrnul Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku v Přerově.

Ornitologové podle něj nepozorují na rybnících v Tovačově ani jiných tradičních zimovištích nic mimořádného. Loni byla ale touto dobou situace zcela odlišná - zaznamenali hned několik úhynů labutí na vodních plochách v Tovačově.