Spojení dvou rozdílných světů není, jak se zdá, zase tak složité. Stačí dobře uvařit a prostřít. Právě nedělní obědy, na kterých mohou cizinci ochutnat české speciality a Češi zase naopak vyzkoušet exotiku, jsou podle organizátorů akce Rodina od vedle ideální příležitost.

Mladík z Vysočiny, původem z Angoly

„Cílem podobných setkání je, aby zmizely předsudky a lidé z různých kultur se lépe poznali. Cizinci i Češi většinou nakonec zjistí, že mají stejné starosti a žijí stejným životem,“ přiblížila projekt Barbora Šubrtová z občanského sdružení Slovo 21, které přivezlo tuto unikátní multikulturní akci z Prahy vůbec poprvé do Přerova.

Do projektu se už od roku 2004, kdy vznikl, zapojilo přes čtyři sta rodin. „Jsme rádi, že z Olomouckého kraje padla volba právě na naše město,“ pochvalovala si náměstkyně přerovského primátora Šárka Krákorová – Pajůrková (ČSSD).

Klub Teplo na Horním náměstí, kde se setkání konalo, praskal v sobotu ve švech. Přímo v sále se vařil pravý černý čaj, podávaly pirohy a koláčky.

Nádech cizokrajnosti dávaly večeru také africké rytmy multikulturní skupiny Ekvátor. Při procházce předsálím mohli lidé potkat třeba absolventa studia teologie Karlovy Univerzity z Angoly nebo rodinu z Kazachstánu, která se zabydlela v Přerově.

„Jsem odchovancem z Vysočiny a v České republice se cítím být jako doma,“ vysvětloval svůj složitý původ mladík Leonardo Toca z Angoly. Ten žije v Česku už od patnácti let.

V kraji žije osm a půl tisíce cizinců

Cizinci byli ale také mezi samotnými pořadateli. „Vystudovala jsem filozofickou fakultu na olomoucké univerzitě a bydlím tu už 17 let, “ svěřovala se Bulgan Otgonsuren Rico z Mongolska, která působí v pořadatelském občanském sdružení Slovo 21 a jako organizátorka akcí si nenechá ujít žádnou příležitost seznámit se v rámci projektu s novým městem.

Nejen studenti a lidé, kteří se sem přistěhovali za prací, ale tvoří početnou komunitu cizinců v České republice. „Jsou mezi nimi i přistěhovalci, kteří žádají naši zemi o politický azyl, nebo jde o uprchlíky, pronásledované kvůli náboženskému a jinému přesvědčení,“ přiblížila Hana Vojáčková ze Sdružení občanů, zabývajícího se emigranty.

Podle jejích slov žije v současnosti v Olomouckém kraji osm a půl tisíce cizinců, kteří zde natrvalo zapustili své kořeny.

Zelenou mají uprchlíci z Běloruska

„Nejvíce je jich ze zemí takzvaného bývalého východního bloku – tedy ze Slovenska, Ukrajiny, Uzbekistánu nebo Ázerbajdžánu,“ upřesnila Hana Vojáčková.

Další početnou komunitu pak tvoří Asiati - Mongolci nebo Vietnamci. Aby mohli cizinci v Česku získat trvalý pobyt, musejí podle jejích slov žít v České republice alespoň pět let.

Nejméně šancí mají Ukrajinci

„Kromě toho existují i speciální skupiny cizinců, kteří nás žádají o azyl – většinou ze zemí, kde zuří válečné konflikty, jako je Írák nebo Afghánistán. Před čtyřmi lety byla také velká vlna uprchlíků z Čečenska,“ podotkla dále Hana Vojáčková.

Jak dodala, vychází nyní Česká republika nejvíce vstříc žádostem o azyl politickým uprchlíkům z Běloruska. „Naproti tomu nejméně šancí mají přistěhovalci z Ukrajiny,“ řekla Hana Vojáčková.

PŘEČTĚTE SI DALŠÍ ZPRÁVY Z PŘEROVSKA

Moje PřerovskoSportKulturaPodnikáníČerná kronika