Říkovice
Rok založení: 1274
Počet obyvatel: 472
Zajímavosti: Přestože se na katastru obce doposud neuskutečnil podrobnější a systematičtější archeologický průzkum, existují doklady o tom, že úrodné okolí Říkovic bylo lidmi obýváno již od pravěku. Na území obce byly v roce 2002 objeveny zlomky keramiky datované do neolitu a eneolitu. Dle nálezů se v katastru Říkovic patrně nacházela i sídliště kultury lužických popelnicových polí a slezské kultury z doby bronzové. Zajímavý je objev zlomků keramiky pražského typu pocházejícího z časně slovanského období, neboť podobných nálezů je na Přerovsku doposud jen velmi málo. www.rikovice.cz

Tip na výlet:

Za nejstaršími památkami

Nejstarší památkou v Říkovicích je socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1719, která byla v roce 2000 restaurována a přemístěna do zastavěné části obce. Tuto pískovcovou sochu nechali vytvořit bratři Jan Václav a Jan Vilém Říkovští.

O rok později nechali zpustlou říkovskou tvrz přebudovat na barokní zámek s přilehlým parkem. Budova bývalého zámku byla přebudována na základní školu, která sloužila svému účelu až do roku 1978. Nyní je zde umístěna mateřská škola, místní knihovna a klubovna mládeže. Jedna třída slouží ženám ke cvičení.

Významné osobnosti:

Metoděj Vlach (1887–1952), cestovatel, konstruktér. První Čech, který létal s letadlem vlastní konstrukce vyrobeném z domácích materiálů

Vilém Hrubý (1912–1985), významný archeolog. Objevil ve Starém Městě u Uherského Hradiště velkomoravské hradiště o rozloze 512 hektarů

František Šťuřík (1895–1968), gymnazijní profesor, překladatel, helenista. Proslul jako znalec klasické i nové řečtiny, který do češtiny přeložil několik řeckých knih

Josef Dostál (1899–1977), učitel, vlastivědný pracovník a regionální historikMiroslav Zavřel (1932), učitel, poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění

Z historie hasičů v Říkovicích

Nejstarší záznam o požáru v obci pochází z roku 1841, kdy vyhořel zámek, pivovar, podsedek číslo 39 a všechny chalupy z dolního konce vesnice. Druhý takový záznam, dochovaný z roku 1850, již vypovídá o drastičtějším osudu vísky, kdy krutému živlu padla za oběť celá vesnice i s panským sídlem a hospodářským zařízením, pivovarem, olejárnou a sýpkou. Prameny hovoří i o třech obětech na životech. Po dalším cyklu devíti let klidu přišel onen hladový živel znovu, a to 30. srpna 1859. Tentokrát mu padlo za oběť 51 čísel popisných a 17 stodol.

Aby příroda ukázala svou sílu a rozmanitost při páchání škod, poslala na vesnici jiný živel, a to v podobě vody. Nejednou se rozvodněná Moštěnka vylila z plytkých břehů a zaplavila široké okolí. První obranou proti tomuto živlu byla regulace řeky, kterou v obci provedli Italové, a to v roce 1902 - 1903. Ale i po provedené regulaci protrhla v roce 1910 voda hráze a zatopila vesnici a celé okolí. Nutno ale podotknout, že za celou historii všech povodní a záplav ve vesnici se voda nedostala dál, jak k domu č. 13. Pro některé nešťastné číslo, pro naši vísku pomyslná nepřekonatelná hráz.

Zdroj: SDH Říkovice

Deník na návštěvěZdroj: Deník