VŠECHOVICE

Obec Všechovice leží v jihovýchodním cípu okresu Přerov, na rozmezí dalších dvou okresů - Vsetína a Kroměříže a také na rozmezí dvou krajů: Olomouckého, jehož jsou součástí a Zlínského. 

Malebný kraj, zvaný Záhoří, je od jihu lemován Hostýnskými vrchy a od severu se v dálce modrají Oderské vrchy. Obcí protéká řeka Juhyně; patří k povodí Bečvy.

Obec samotná je po mnoha desetiletí přirozeným hospodářským, kulturním a společenským cetrem kraje. Od roku 1976 do roku 1990 byly Všechovice střediskovou obcí a sdružovaly obce Horní Újezd, Malhotice, Provodovice, Rouské.

Přesná data o vzniku obce nejsou známa. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1281, kdy se připomíná Dobroslav ze Všechovic.

Roku 1285 daroval český král Václav II. Všechovice kostelu olomouckému. Dalším majitelem se stal Vok z Kravař, který roku 1378 zastavil své všechovské statky na tři roky Herši z Rokytnice.

V té době stála ve Všechovicích mocná kamenná tvrz, kolem které se začala tvořit obec. V roce 1431 je v zemských deskách zapsán Jan Jiskra z Brandýsa a ze Všechovic. Všechovské léno držel Jiskra až do roku 1446.

Od roku 1532 do roku 1579 drželi Všechovice s tvrzemi Skalička, Provodovice a Komárno bratři Jan a Jaroš Kunčičtí z Kunčic a jejich potomci.

Po Kunčických držel Všechovice Jiří Vlk z Konecchlumí, který prodal léno roku 1583 Janu Želeckému z Počenic. V této době bylo na místě staré tvrze z roku 1378 postaveno renesanční jádro zámku s jeho erby a sklepy. Byl vystavěn i dvůr a z téže doby zřejmě pocházejí i usedlosti, které tvoří nepravidelnou náves.

Rod Želeckých z Počenic vlastnil Všechovice skoro 300 let. Roku 1653 byla ve Všechovicích s přispěním Želeckých postavena budova školy.

Stejně tak farní kostel okolo roku 1757 a přestavba zámku v barokním slohu kolem roku 1770. V roce 1888 byla na návsi postavena nová školní patrová budova. Dnes má 115 roků a od roku 1985, kdy byla postavena moderní pavilónová škola, svému účelu neslouží.

Zajímavé jsou údaje o obyvatelstvu a omech v určitých obdobích:
- v roce 1791 - měla obec 583 obyvatel v 86 domech
- v roce 1880 - měla už 967 obyvatel ve 133 domech
- v roce 1910 - měla obec 912 obyvatel ve 136 domech
- dnes - má obec 880 obyvatel ve 268 domech, z toho 172 dětí do 15 let, 158 důchodců a 550 občanů v produktivním věku, celkem 451 obyvatel mužského pohlaví a 429 ženského pohlaví.

VINARY

Vinary jsou jednou z nejstarších místních částí Přerova. Osada, která čítala dva domky vznikla přibližně koncem 12. století v blízkosti potoka a pěti rybníků.

Původně se osadníci živili lovem ryb, proto se předpokládá, že se osada nazývala Rybáři. První písemná zmínka o obci se datuje rokem 1282.

Na počátku 13. století se osada rozrostla na 4 až 6 domů a započalo se zde s pěstováním vinné révy. Víno bylo natolik dobré, že místní vinaře proslavilo v širokém okolí.

Je vcelku logické, že původní název osady Rybáři byl nahrazen novým Winarzy, který postupně přešel až na dnešní Vinary. Vinary měly několik pánů, přičemž nejvýznamnější byl Vilém z Pernštejna.

V letech 1663–1774 byly Vinary v držení jezuitského řádu. Po zrušení jezuitského řádu roku 1774 připadly Vinary majetkovému fondu, který některé grunty odprodal místním sedlákům, kteří začali s rozvojem obce – vybudován mlýn, pivovar, pálenice.

Do dnešních dnů se však žádné z těchto staveb nedochovaly. Přiškolena a přifařena byla obec do nedalekého Předmostí.

V roce 1960 byla obec Vinary střediskovou obcí pod názvem Viničná. Tu tvořily obce Vinary, Lýsky a Popovice. Spojení trvalo až do roku 1980, kdy byly obce integrovány pod město Přerov.

Mezi významné rodáky patří profesor Masarykovy univerzity v Brně, významný chirurg a zakladatel přerovské nemocnice Julius Petřivalský nebo akademický malíř a portrétista Stanislav Krátký.