Před loňskými komunálními volbami bylo v Přerově téma potírání byznysu s lidskou bídou hlavním bodem programů většiny kandidujících stran. Jak se dnes ale ukazuje, novela zákona o hmotné nouzi, od níž si mnozí slibovali radikální změnu k lepšímu, nemá takový dopad, jaký si lidé mysleli.

Úřady práce podle novely potřebují k poskytnutí doplatku na bydlení souhlas obce. Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) ale nemusí být nesouhlas obce s vyplacením doplatku na bydlení pro úřady práce, které dávky poskytují, závazný. Radnice jsou tedy stejně bezradné, jako v minulosti.

Město Přerov prý nemohlo znovuotevření ubytovny v Tovární ulici zabránit. „Vzhledem k tomu, že byl tento objekt jako ubytovna zkolaudován a také tomuto účelu sloužil, nebylo v našich možnostech jeho znovuoživení zamezit," vysvětlil náměstek přerovského primátora Tomáš Navrátil (ANO).

Provozovatel ubytovny v Tovární ulici z Karviné má od poloviny července schválený provozní řád a kapacita zařízení je 58 osob. „Zjišťujeme, zda splnil všechny požadavky hasičů a stavebního úřadu. Víme, že jeho předchůdce měl v tomto ohledu resty," řekla vedoucí oddělení sociální prevence a pomoci přerovského magistrátu Marta Šintáková.

Ta nedávno obdržela také informace o vzniku dalších dvou ubytovacích zařízeních v Přerově, které chce nyní prověřit.

V Přerově je 17 ubytoven Ubytovna v Tovární ulici v Přerově znovu ožije. Zvýšil se také počet obyvatel ubytovny Chemik.

„Podle nejnovější zprávy bylo v Přerově ve druhém čtvrtletí roku sedmnáct ubytoven, ve kterých našlo bydlení na 580 lidí, z toho 221 mimoměstských. Útočiště v nich našlo 47 rodin s dětmi," upřesnila mluvčí přerovské radnice Lenka Chalupová.

Jen pro srovnání – koncem roku 2013, kdy se situace začala monitorovat, žilo v 19 přerovských ubytovnách na 671 osob. Azyl v nich mělo 84 rodin. Přestože se situace nezhoršuje, podle náměstka primátora je stále alarmující počet lidí, kteří přišli do Přerova z jiných měst. Z původně zjištěných 158 jich tu dnes žije 221.

Vůbec nejvíce sociálně slabých dnes žije v ubytovně Českého červeného kříže (62), druhé místo si drží Chemik s 58 ubytovanými a na třetím místě je Azylový dům pro matky s dětmi, kde jich pobývá 53. Naopak nejméně (13) jich žije v zařízení s názvem Fitness Ave v Nádražní ulici.

„Nárůst jsme zaznamenali v Chemiku, kde ještě v prvním čtvrtletí bydlelo 31 lidí a dnes jich je tam skoro jednou tolik," doplnila Marta Šintáková.

Sociální pracovníci navíc zjistili, že ke 30. červnu provozovatelé ubytoven snížili původně nastavené ceny. „Jistě to souvisí s opatřeními ve vztahu k doplatku na bydlení. Majitelé ubytoven zkrátka nechtějí přijít o svůj byznys a jsou připraveni si klienty držet," je přesvědčen Tomáš Navrátil.

Není to levné bydlení

V ubytovnách žijí v drtivé většině lidé, kteří nepracují a pobírají sociální dávky. Bydlení je ale nepřijde zrovna levně. V Přerově za lůžko zaplatí v průměru 4 tisíce měsíčně a čtyřčlenná rodina tak za místnost dá zhruba 10 tisíc. Nejvíce, a to 4 913 korun za osobu, si účtuje ubytovna SP Centrum v Dluhonské ulici, která deklaruje, že poskytuje zázemí pouze mužům. Naopak nejlevnější je ubytovna Českého červeného kříže, která vyjde jednotlivce na 3400 korun.

Ze zprávy magistrátu lze vyčíst i zajímavosti. Například majitelka ubytovny Bernard v Kojetínské ulici sociálním pracovníkům řekla, že se snaží zútulnit prostředí kolem budovy i s pomocí ubytovaných.

Vedle objektu dnes mají zahradu s grilem a koutek pro děti, nájemníci se starají o květiny, mají tu společenskou místnost i ošacovací středisko, kam si mohou přijít pro oděvy či boty.

„Velkým tématem je v Přerově stále opuštěný hotel Strojař, který od konce července ministerstvo obrany opět nabízí k prodeji – a to za 39, 5 milionu korun," upřesnila mluvčí radnice Lenka Chalupová. Pokud se tedy do 19. srpna najde nový majitel, mohl by objekt s 369 lůžky opět sloužit ubytovacím účelům.