Radní se rozšíření seznamu ulic, do kterých se nemohou nastěhovat noví nájemníci pobírající doplatek na bydlení, nebrání. Aby ale návrh prošel, je nutné se opírat o fakta.

„Musíme znát přesně lokality, ve kterých k narušování klidu dochází a důležitá je i zpětná vazba od obyvatel,“ řekl přerovský radní a poslanec Petr Vrána (ANO).

Debatu o tom, zda se Přerované ve svém městě cítí bezpečně, rozvířily v červenci opakované incidenty dvou znesvářených rodin olašských Romů. Nejprve se strhla bitka v cukrárně na Masarykově náměstí, později se konflikt přesunul do Bratrské ulice, kde v nočních hodinách zklidňovala emoce pořádková jednotka policie. Křik a hádky se ale nesly i Pasáží mezi Kratochvílovou a Palackého ulicí.

Policie už v souvislosti s výtržnostmi zahájila úkony trestního řízení a prověřuje osm podezřelých. Obvinění proti konkrétním osobám ale dosud nepadlo.

Vedení města se postupně sešlo s oběma znesvářenými rodinami a incidenty přijel do Přerova zklidnit i olašský král, který v komunitě platí za nejvyšší autoritu.

V Městském domě v Přerově se ve středu 22. července uskutečnilo veřejné slyšení za přítomnosti zástupců vedení radnice, krajské koordinátorky pro národnostní menšiny, ale i republikové a městské policie. Na debatu zamířilo několik stovek rozhořčených občanů.

Zvýšený monitoring problémových lokalit

Bezdoplatková zóna platí už dva roky v některých ulicích v sociálně vyloučených lokalitách - vymezila totiž čtvrti, v nichž se dařilo provozovatelům ubytoven. Noví nájemníci, kteří pobírají doplatek na bydlení, se nemohou nastěhovat do domů v Husově, Škodově, Tovačovské, Kojetínské, Tovární a Dluhonské ulici.

Seznam lokalit se letos rozšířil také o ulice v centru města - Wilsonovu, Kratochvílovu či Masarykovo náměstí. Potíže jsou ale i jinde - například obyvatelé Velké Dlážky a Jilemnického loni kvůli opakovaným incidentům s Romy požadovali, aby se jejich čtvrť stala součástí bezdoplatkové zóny. S peticí tehdy neuspěli.

Vymezit lokalitu jako bezdoplatkovou zónu není podle mluvčí magistrátu Lenky Chalupové jednoduché - vyžaduje se zvýšený monitoring neziskovými organizacemi, asistenty prevence kriminality a sociálními pracovníky magistrátu.

„Doložen musí být zvýšený počet přestupků, ale třeba i fakt, že se na prostranstvích povaluje infekční materiál nebo jsou porušovány vyhlášky obce,“ zdůvodnila. K subjektivním důvodům může patřit i to, že se lidé bojí a mají pocit, že jejich byty ztrácejí na ceně.

„Bezdoplatkovou zónu v Přerově není možné vyhlásit plošně. Budeme proto sledovat, ve kterých částech města dochází opakovaně k narušování nočního klidu, a ty vyhodnotíme jako krizové,“ zmínil radní Petr Vrána.

Zóna potíže s nájemníky neřeší, říká Zácha

Podle náměstka primátora Michala Záchy (ODS) se rozšířením zóny neřeší potíže s nájemníky, kteří žijí v Přerově dlouhodobě a nejsou závislí na sociálních dávkách. Ovlivnit strukturu nájemníků mohou i vlastníci domů - což se v mnoha případech neděje.

„Například majitelům z Olomouce, kteří si koupili byty v Přerově a pronajímají je, je úplně jedno, kdo se do nich nastěhuje,“ soudí.
Opozice požaduje změnu zákonů, kterou by měli prosadit i poslanci a senátoři z Olomouckého kraje.

„Ve městě se sice snížil počet sociálních ubytoven, ale ti lidé z Přerova neodešli - přestěhovali se do soukromých nebo městských bytů. Chyba je v sociálním systému, který umožňuje majitelům soukromých bytů obcházet zákon,“ uvedl zastupitel Radek Pospíšilík (Trikolóra).

Zástupci koalice Společně pro Přerov a Piráti zřejmě na nejbližším jednání zastupitelstva znovu navrhnou odkoupení pasáže, ve které jsou dlouhodobě problémy s nepřizpůsobivými.

„Celý Přerov není sociální případ. Chceme, aby byla pasáž opět chloubou města a ne místem, kudy se lidé bojí procházet,“ uzavřel zastupitel Jan Horký (SpPP).