V rozích náměstí hlídkují strážníci na pořádek a sem tam projede náměstím policejní auto. Lidé se usmívají, nastavují se slunečním paprskům, vypadá to na obyčejné sobotní odpoledne s živou muzikou, řekl by si právě procházející turista.

Avšak lidé, kteří zde jsou, přišli vyjádřit svůj názor na potlačování práv a svobody nás všech.

Je to přesně 14 dní, kdy Přerov v některých ulicích připomínal spíše válečnou zónu, kdy se městem prohnaly davy lidí, kteří se rozhodli narušit poklidnou atmosféru tohoto města. Akce začíná. Na podium přicházejí zástupci občanské iniciativy V Přerově neonacisty nechceme, která tuto akci pořádá.

V úvodu se u mikrofonu vystřídají i zástupci neziskových organizací jako Člověk v tísni… Stojím opodál a nasávám atmosféru akce, náměstí je zpola plné, občas se ozve nadšený aplaus a pokřik nejen Romů, ale i ostatních, kteří přišli podpořit minoritní skupiny lidí.

Čtyři kapely a čtyři naprosto odlišné hudební žánry čekají všechny účastníky, kteří dorazili. Během prvního vystoupení mladé přerovské rockové formace LightBringer procházím mezi lidmi a slyším, jak jsou rádi, že tady dnes mohou být a vyjádřit tak nesouhlas s nedávným pochodem. Zaslechnu i obavy o další lidi v Ústí nad Labem, kde se právě tento den má konat pochod autonomních nacionalistů.

Primátor s šéfem přerovské policie se ujímají slova a sklízejí za svá slova uznání v podobě jásotu a potlesku. Zástupce občanské iniciativy předává dort s otevřeným dopisem adresovaným Policii ČR s velkým díkem za to, jak celou situaci zvládla a ochránila jejich životy. Império, Império - skandovali lidé na náměstí…

V Přerově velmi oblíbená romská kapela Imperio už je připravena a tak zábava v pravém slova smyslu právě začíná. Podmanivá taneční muzika rozproudila krev v žilách snad každému.

Následovaly další proslovy, mimo jiné i pátera Františka Lízny z Tovaryšstva Ježíšova, který ve svém dlouhém projevu zmiňuje třeba i to, že sám přijal Romskou národnost. V některých chvílích jsem cítil z přítomných lidí dojetí až mrazení v zádech. Slova, která zde byla vyřčena, se určitě velmi lehko dokáží vrýt do paměti nás všech.

Program nabírá na intenzitě a začínají se ozývat houpavé tóny reggae a songy Boba Marleyho v podání olomoucké kapely Homebwoyrasta. Nálada je uvolněná a v tuto chvíli již mírně prořídlé řady diváků se náramně baví. Muzikanti jsou po vystoupení obleženi desítkami malých romských dětí, na kterých je vidět, že je jejich vystoupení náramně pobavilo.

Poslední vystupující kapela je bluessoulová formace Mothers follow chairs z Přerova, kteří také přišli podpořit tuto akci. Během jejich vystoupení proběhl malý fotografický happening Ukažme neonacistům záda. Při něm již hodně prořídlé publikum se otočilo zády k podiu a zapózovalo spoustě fotografů.

Tuto tečku ještě okořenil mladík, který ukázal i jinou část svého těla a tak jej museli odvést policisté. Co říci závěrem? Nevím… Jenom mi po celou akci zněla v uších jedna z vět, kterou tu dnes bylo slyšet často… Přejeme si, aby se již nikdy 4. duben neopakoval!

Tomáš Indrei