„Na vnější fasádě už je názorně vidět rozdíl mezi úseky, které prošly stavebními úpravami, a těmi, jež jsou zatím nedotčené. Místnosti prošly kompletní povrchovou úpravou, statickým zajištěním a sanací,“ popisuje kastelán hradu Jan Lauro, jak stavba pokročila.

Zastřešení paláce bylo podle něj povoleno jen pod podmínkou, že nebude měnit siluetu hradu.

„Dojem by měl být takový, že při příchodu budete mít pořád pocit, že vstupujete do torza. Až ve chvíli, kdy se podíváte nad sebe, zjistíte, že už vám nebude pršet na hlavu,“ dodává.

Nový mobiliář nepřibude

Návštěvníci se po rekonstrukci renesančního paláce nedočkají nových oken, dveří nebo věžičky.

„Chráníme zříceninu, takže z mobiliárních částí nebude přibývat nic. Snažíme se jen prodloužit životnost stavby, hlavní změnou jsou tedy povrchové úpravy a fixace částí,“ říká.

Rada Olomouckého kraje už schválila prodloužení termínu dokončení, a to až do dubna roku 2020.

„Věříme, že se turisté už v příští sezoně projdou po novém okruhu se znovu osazenými expozicemi uměleckého kovářství, historické mincovny a archeologie. Další expozice vzniknou i v přízemí, kde bude vystaveno několik desítek monumentálních kovaných plastik a přesune se sem kompletní lapidárium hradu Helštýna. Představíme zde i archeologické nálezy,“ líčí.

Nové unikátní výhledy

Nový návštěvnický okruh vznikne na úrovni bývalého prvního patra a turisticky atraktivní místo nabídne i plošina na samém vrcholu stavby, která lidem umožní vystoupat až na korunu zdiva a vychutnat si pohled do Moravské brány a na architekturu Helfštýna.

Renesanční palác byl až do poloviny 17. století reprezentativní částí hradu s honosnými a luxusně vybavenými místnosti. Hostil nejvýznamnější šlechtice své doby.

„Na vedutách jsou vidět pálené tašky, červená krytina a umíme si představit, že zde byly střechy se sedlovým krovem,“ vysvětluje Jan Lauro. Helfštýn byl úmyslně zbořen v roce 1656 a palác zůstal jednou z mála nedotčených částí. „Postupně však chátral a střecha se zřítila někdy na přelomu 18. a 19. století,“ upřesňuje.

Archeologické objevy

V prostorách renesančního paláce se pohybují nejen stavebníci, ale i archeologové, kterým přinese každý den nějaký nový objev.

„V místnosti, kam bývá situována kaple, se nám podařilo najít soubor zlomků raně barokních kamnových kachlů. Je na nich vyobrazen heraldický motiv jednoho z posledních správců hradu. Je zde i vročení - rok 1663,“ přibližuje archeolog Zdeněk Schenk.

Badatelé našli zeleně glazovaných úlomků stovky, možná tisícovky. „Pod úrovní renesančního paláce jsme zachytili starší zděnou konstrukci a průběh původní hradební zdi z počátku 14. století,“ uzavírá.