To jsou hlavní důvody toho, proč se referendum, v němž mají rozhodnout obyvatelé města o výstavbě spalovny, odkládá až na příští rok.

Záměr kraje postavit zařízení pro energetické využití odpadu právě v Přerově se u lidí nesetkal s nadšenými reakcemi.

Iniciativa Za naše děti proti spalovně uspořádala v ulicích protestní pochod a při představování studie proveditelnosti na odborných seminářích se vedly vyhrocené diskuse.

Na jedné z nich se dokonce do zástupců kraje a města pustili odpůrci záměru z havířovské iniciativy Občané proti spalovně a Hnutí Arnika.

Olomoucký hejtman dokonce odešel ze sálu s tím, že seminář v Přerově je zřejmě poslední.

Logickým vyústěním sporu příznivců i odpůrců stavby má být referendum, které už dříve posvětili zastupitelé.

„I když pracovní skupina původně plánovala, že se referendum uskuteční na podzim, nakonec jsme se napříč všemi politickými stranami dohodli, že se bude konat nejdříve v prvním pololetí roku 2014 – a to samozřejmě jen v případě, že Přerov bude reálným adeptem na výstavbu tohoto zařízení," vysvětlil přerovský primátor Jiří Lajtoch. (ČSSD).

Nevím, o čem by hlasovali

Důvodů, proč referendum neuspěchat a nechat ho na příhodnější chvíli, je prý několik.

„Stále nejsou zodpovězeny základní otázky – kde přesně by mělo zařízení stát, kolik odpadu by mělo zpracovávat a jak bude vyřešena doprava. Dokud nebudeme mít reálnou představu – a tu nepředstavíme lidem, bylo by jakékoliv hlasování neférové. Sám totiž nevím, o čem by hlasovali," doplnil také náměstek primátora Michal Zácha.(ODS).

Stejného mínění je i olomoucký politolog Pavel Šaradín, který byl na jednání pracovní skupiny zastupitelů přizván jako poradce pro formulování otázky.

„Přerovské referendum by se opravdu nemělo uspěchat, dokud nejsou k dispozici informace o kapacitě zařízení, což je zásadní věc pro rozhodování," namítl Pavel Šaradín.

„Ještě budeme pracovat na vhodné otázce, která bude referendum provázet. Zatím jsem posuzoval deset navržených formulací a vybral dvě nejvhodnější," doplnil.

Politolog také doporučil, aby se referendum nekonalo souběžně s předčasnými volbami do sněmovny letos na podzim – podle něj by mohla místní záležitost „zapadnout" v celostátní problematice. Dá se navíc očekávat, že by mohli voliči zaměnit obálky a v urnách by tak zbytečně ležely neplatné hlasy.

Opozice není proti

Dalším argumentem proti je i finanční nákladnost.

„Při souběhu voleb a referenda nelze mít společnou hlasovací místnost ani společnou volební komisi, takže by bylo nutné najít vhodné prostory, vyrobit zástěny, nakoupit další urny a samozřejmě zaplatit i dvě komise," vysvětlil Jaroslav Sláma z přerovského magistrátu.

Proti posunutí termínu konání referenda nic nenamítá ani opozice.

„Podle mého z toho neplyne žádné nebezpečí. Přerov není jediným místem, kde by se měla spalovna stavět. Přikláním se i k názoru, že by toto téma během předčasných voleb zaniklo," řekl Vladimír Puchalský ze strany Společně pro Přerov.

Bude-li se přerovské referendum konat jen jeden den, zaplatí za něj město zhruba milion korun. Důležité ale bude, aby si lidé vůbec našli cestu k hlasovacím urnám.

K platnosti rozhodnutí v místním referendu je třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob, zapsaných v seznamech.