Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

František Hýbl: Mé počátky nebyly vůbec jednoduché

Přerov -Přerovské Muzeum Komenského slaví v letošním roce 120 let od svého založení. V tomto jubilejním roce je však zároveň opouští dlouholetý ředitel František Hýbl, který nastupuje do důchodu.

18.9.2008
SDÍLEJ:

František Hýbl odchází po 39 letech práce v Muzeu Komenského do penze. Foto: archiv Františka Hýbla

Ten ve vedoucí funkci během svého patnáctiletého působení odvedl v muzeu pořádný kus práce.

Své úsilí zaměřil především na rozšíření cenných sbírek, vytvoření zcela nových expozic, ale za jeho éry došlo také k rozsáhlé rekonstrukci přerovského zámku včetně přestavby zámecké věže do historické podoby.

Velký rozvoj však za sebou zanechal i v Ornitologické stanici a na hradě Helfštýně, které rovněž spadají pod správu Muzea Komenského Přerov.

Tato instituce se dle počtu návštěvníků i expozic řadí do první desítky zařízení tohoto typu v České republice.

ROZHOVOR

Pane řediteli, proslýchá se, že se ke konci roku chystáte opustit svou funkci. S jakými pocity budete opouštět ředitelské křeslo?

Ano, skutečně k 31. prosinci 2008 končím v přerovském Muzeu Komenského ve funkci ředitele, kterou jsem zastával od srpna roku 1992.

Zbavím se tak na čas náročné odpovědnosti za tuto kulturní instituci a budu se moci plně věnovat odborné práci a dokončit veškerá předsevzetí, která jsem si dal téměř před čtyřiceti lety, když jsem v prosinci 1969 nastoupil do přerovského Muzea Komenského.

Do penze budu odcházet se smíšenými pocity. Avšak staré přísloví praví: „Není na světě člověk ten, aby se zalíbil lidem všem!“ Myslím, že platí i v mém případě.

Za všech okolností byl u mne ale na prvním místě prospěch, uznání a rozvoj našeho muzea a pokračování v obětavé práci jeho zakladatelů.

Vraťme se ale na začátek vašeho působení na pozici ředitele. Jaké byly počátky?

Počátky nebyly jednoduché. Bylo třeba od základu opravit a modernizovat všechny budovy muzea na Horním náměstí v Přerově a také přesvědčit zaměstnance o změnách, které jsem si předsevzal při nástupu do funkce ředitele.

Jednalo se především o zdokonalení a prezentaci stávajících specializací muzea na dějiny školství, umělecké kovářství a ornitologii.

Nutné bylo změnit i myšlení muzejníků a zvláště vytvořit podmínky ke vzniku nových expozic: archeologie, národopisu, zvonů i prvního, druhého a třetího odboje, které chyběly ve stávající struktuře muzea.

Součástí muzea je také ornitologická stanice a hrad Helfštýn. Co se v těchto zařízení za dobu vašeho působení změnilo?

Myslím, že i tato dvě zařízení muzea se podstatně změnila, zvláště hrad Helfštýn, který se stal v prezentaci uměleckého kovářství známýmna celém světě.

Zde je nutné podotknout, že bez obětavé práce a nezištné pomoci Marcely Kleckerové, Alfreda Habermanna a dalších jejich spolupracovníků bychom nedokázali takto hrad prezentovat.

Přece jen budete odcházet po mnoha letech. Když se ohlédnete zpátky, co řadíte k největším úspěchům, které se vám podařilo ze své pozice dosáhnout?

Vážím si toho, že s enám podařilo změnit názor občanů, že se muzeum v jejich vědomí stalo kulturním a částečně i vědeckým zařízením a ne politickým nástrojem vládnoucího režimu, jak to bylo před listopadem 1989.

Také si cením uznání muzejní práce v oblasti dějin školství a komeniologie v zahraničí, zvláště pak v Itálii, Japonsku, Holandsku, Německu, Polsku a na Ukrajině.

A naopak? Je něco, co se vám nepodařilo, jak byste si přál?

Ne vždy jsem byl plně spokojen s prací či jednáním některých muzejních pracovníků. Chci však věřit, že i tehdy pracovali podle svého svědomí a schopností, v té chvíli jak mohli nejlépe.

Nejsem také spokojen se skutečností, že jsem u našeho současného zřizovatele neprosadil postavení depozitáře za domem na Horním náměstí č. 7.

Rovněž mne mrzí, že v průběhu rekonstrukce přerovského zámku nebylo jeho novým majitelem provedeno vše podle našich původních návrhů z poloviny devadesátých let minulého století.

Proslýchá se, že máte ještě mnoho plánů, které do konce roku zřejmě nestačíte uskutečnit. Můžete být v tomto směru konkrétní?

Zde se jedná především o částečně nový pohled a zveřejnění závažných dokumentů o události z noci z 18. na 19. červen 1945 na Švédských šancích nedaleko Přerova a dále pak vytvoření nové expozice života a díla Jana Amose Komenského a vybudování chronologické vývojové řady českého školství i výchovy v průběhu od desátého století po současnost.

Neméně zajímavá bude i má spolupráce na evropském projektu polského města Kalisztě, kde bych měl v budoucnu pracovat na nejstarším kartografickém zmapování tzv. Jantarové stezky.

Těším se také na dokončení ikonografie českého školství a jeho učitelstva, kterou bych chtěl vydat tiskem v příštích letech. Na této publikaci pracuji již více než třicet let.

V čem by měl váš následovník pokračovat?

Nový ředitel přerovského muzea by měl i nadále pokračovat v rozvoji akviziční muzejní práce, publikační činnosti této instituce, v modernizaci depozitářů jednotlivých oddělení a i nadále dát zelenou v prostorách zámku kulturnímu životu města prostřednictvím koncertů, divadelních a recitačních představení, folklorních festivalů apod.

Vedle řízení muzea jste vydal řadu publikací. Máte představu, kolik jich bylo a kterou považujete za mimořádně zdařilou?

V počátcích jsem měl zakázáno publikovat a přednášet na veřejnosti. Toto nařízení jsem často obcházel.

V průběhu posledních patnácti let jsem redigoval mnohé publikace národopisného i vlastivědného rázu, které svým významem přesáhly region přerovského okresu.

Za mimořádně zdařilé považuji také sborníky z konferencí se školskou tematikou, práce mající vztah k Učiteli národů, českým bratřím a jejich současným potomkům.

Už dříve jste chtěl vydat pokračování publikace o tragédii na Švédských šancích. Prozradíte, co by měla především obsahovat?

Události na Švédských šancích v noci z 18. na 19. červen 1945 se staly námětem nejednoho článku v českých, německých i slovenských novinách a časopisech.

Byly tématem také tří filmů, ve kterých jsem byl odborným poradcem: bavorské televize, české televize v režii PhDr. Jany Hádkové a slovenské televize v režii Milana Homolky pod názvem Noc na Švédskom vale, který byl v letošním roce oceněn jako nejlepší televizní dokument uplynulého roku.

Moje práce Tragédie na Švédských šancích byla významným českým literárním kritikem PhDr. Vladimírem Justem 4. dubna 1996 v časopise Týden doporučena jeho čtenářům jako publikace týdne.

Nejnovější kniha o tragedii na Švédských šancích by měla obsahovat nově zjištěná fakta nejen o aktérech tohoto bestiálního běsnění, ale i o jejich obětech, uložení ostatků a ohlasu na tento hrůzný čin.

Komu byte chtěl poděkovat za pomoc ve výkonu své funkce ředitele Muzea Komenského v Přerově?

Chtěl bych poděkovat všem obětavým přerovským muzejníkům, kteří mně byli nápomocni v práci. Můj dík patří i mým nadřízeným z bývalého Okresního úřadu v Přerově i pak ze současného Olomouckého kraje, bez jejichž pochopení by přerovské muzeumnebylo tím, čím je nyní v povědomí naší i zahraniční odborné a návštěvnické veřejnosti.

Autor: Dagmar Rozkošná

18.9.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Řidič chtěl vycouvat, srazil stařenku

Rondely v centru Přerova jsou po opravě už průjezdné
14

Sláva! Rondely v Přerově už jsou průjezdné

Bojovala jsem i za dceru, říká Jana, které v těhotenství zjistili rakovinu

ROZHOVOR / Těšila se příchod dcery a spokojený život po boku svého partnera. Osud jí to ale zkomplikoval. V osmnáctém týdnu těhotenství jí nalezená bulka převrátila život naruby a musela bojovat – ne o jeden život, ale hned o dva. O tom jak prožívala nejtěžší chvíle svého života nám usměvavá Jana Ryšánková řekla v dojemném rozhovoru.

Nejlepší turistickou akcí kraje je Hefaiston, bodovala i restaurace v Přerově

Celosvětové setkání uměleckých kovářů s názvem Hefaiston na hradě Helfštýně, které má už šestatřicetiletou tradici, se stalo nejlepší turistickou akcí Olomouckého kraje.

Přerovský oslavenec Plášek: Jsem rád, že si na dědka vzpomněli

Byl to jeho večer. Hokejista Přerova Karel Plášek v den utkání s Prostějovem slavil 44. narozeniny a oslavy mu vyšly parádně. V jeho režii probíhal samotný zápas, i následné oslavy s přerovskými fanoušky.

Nepropásněte! Prvňáčci ze ZŠ Všechovice a Osek nad Bečvou

Ojedinělý seriál Deníku Naši prvňáci pokračuje dalším dílem. Ve vašem Deníku tak ve středu najdete další výjimečné tablo našich nejmenších školáků.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení