„Za období od 1. října 2010 do 30. 09. 2011 jsme zpracovali zhruba 570 tun rostlinného materiálu, byla tak téměř naplněna projektová kapacita kompostárny,“ shrnula Pospíšilová jeden z klíčových údajů. Podle projektové dokumentace činila celková kapacita 600 tun rostlinného materiálu za rok.

Pracovníci Technických služeb Lipník nad Bečvou zpracovávají rostlinný materiál pomocí kompostejnérů o objemu 240 litrů. Ty jsou rozmístěny v různých oblastech města a jeho přilehlých částí. Na svoz slouží také velkoobjemové kontejnery, které jsou umístěny poblíž větších zahrad, kde se předpokládá větší produkce rostlinného materiálu.

„Zavedením systému svozu rostlinného materiálu přestali občané města provádět vlastní zavedené metody k jeho likvidaci nebo využití a maximálně využívají poskytnutých nádob,“ pochvaluje si provoz kompostárny ředitel Technických služeb Lipník nad Bečvou Daniel Coufalík.

Součástí výstavby kompostárny je zároveň nabídka na zpracování rostlinného materiálu a výroby kompostu.

Podle informací Městského úřadu Lipník nad Bečvou se komunitní kompostárna za první rok své existence osvědčila. Zatímco od října 2009 do září 2010 technické služby na skládku komunálního odpadu uložili 102 tun biologicky rozložitelného odpadu, v následujících dvanácti měsících jich převezli o 59 tun méně. Jednalo se prý o rozložitelný odpad, který se kvůli znečištění nebo rozměrům v komunitní kompostárně zpracovat nemohl.

Fakt, že si na radnici komunitní kompostárnu většinou pochvalují, potvrdil také starosta Lipníku Miroslav Přikryl.

„První rok provozu komunitní kompostárny potvrdil správnost úvahy v zadání projektové dokumentace a celého záměru komunitního plánování“ konstatoval starosta Přikryl.

Realizace komunitní kompostárny vycházela převážně z dotací fondu Evropské unie v rámci Operačního programu životního prostředí. Tato dotace pokryla z celkových nákladů přes čtyři miliony korun pokryla tato dotace téměř tři a půl milionu. Lipníku se navíc podařilo získat také přibližně dvousettisícovou dotaci ze Státního fondu životního prostředí ČR. Z městské pokladny tak šlo na projekt „jen“ zbylých čtyři sta tisíc.