Přestože radní zaujaly i jiné pohledy architektů na zvelebení prostranství, respektovali verdikt odborníků. Jaký byl?

„Porota ocenila rozdělení plochy na schéma chrámové stavby a takzvaný kabinet v původním místě bratrské školy. Významným prvkem je i uplatnění uličky s autentickou formou prezentace dlažby," přiblížila městská architektka Klára Koryčanová.

Prostranství Na Marku čekají úpravy nejpozději na jaře příštího roku a město na ně vyčlenilo ze svého rozpočtu částku 2,2 milionů korun.

„Předpokládáme, že bychom mohli začít na jaře, ale možná to stihneme ještě letos," řekl náměstek přerovského primátora Michal Zácha (ODS).

Podle něj bude stávající zadlážděná plocha nedokončeného parkoviště využita jako odpočinková zóna s lavičkami a stojany.

Půdorys kostela zvýrazněný v terénu

„V místech, kde byla bratrská škola, bude podle nákresu zídka s výklenky, ve kterých bude možné nálezy prezentovat. Důležité je, že půdorys původního bratrského kostela bude zvýrazněný v terénu," zmínil.

Lidé si můžou všechny návrhy, jichž se sešlo v soutěži celkem třináct, prohlédnout na výstavě v Galerii města Přerova, která začne 19. června.

Odkrytí základů kostela sv. Marka a bratrského domu se školou ze druhé poloviny šestnáctého století považují archeologové za objev středoevropského významu.

„Tyto závěry našeho výzkumu podpořily i výrazné osobnosti z Národního památkového ústavu, Archeologického ústavu Akademie věd, Státního okresního archivu a dalších vědeckých institucí, což mělo nakonec vliv i na rozhodování zastupitelů, kdy se ustoupilo od myšlenky vybudování velkoplošného parkoviště," připomněl archeolog Zdeněk Schenk, který se na obou významných objevech podílel.

Během dosud plošně nejrozsáhlejšího archeologického výzkumu v Přerově se vedle základů sboru, odděleného od bratrského domu se školou zachovanou dlážděnou uličkou ze 16. století, podařilo zachránit soubor cenných archeologických nálezů.

Mnohé z nich vypovídají o každodenním životě Přerovanů v době, kdy na místní vyšší latinské škole působil jeden z největších učenců tehdejší Evropy Jan Amos Komenský.