Podle ornitologů jsou nejvhodnější potravou slunečnicová semínka a drcené ořechy. Při stavbě klasického dřevěného krmítka je zase dobré myslet na to, aby základová deska byla prostorná a lemoval ji zvýšený okraj proti rozfoukání potravy větrem. V rozích jsou vhodné mezery pro odtok vody.

„Olomoučané v zimě chodí přikrmovat ptáky do olomouckých parků. Krmení se objevuje zavěšené na stromech. Sami jim také pomáháme přečkat zimní měsíce a sypeme jim, někteří už od října,“ uvedla vedoucí zahradnického úseku Výstaviště Flora Olomouc Naďa Krejčí. „Když krmíme perličky a pávy žijící v parku, slétnou se nazobat i ostatní,“ podotkla.

Ptáci zatím nejsou na krmítkách životně závislí, ale podle ornitologů si už rádi přilepší potravou ze snadno dostupného zdroje. „Až později nastanou kruté mrazy, potrava z krmítek jim může zachránit i život,“ informoval Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku.

„Nejvhodnější potravou pro přikrmování jsou slunečnicová semínka a drcené ořechy. V menší míře, jako doplněk se mohou použít i semena máku, řepky, prosa, loupaného ovsa a pšenice. Pokud některá semena v krmítku zůstávají bez povšimnutí a ptáci je nežerou, je lepší je do krmítka již nedávat,“ doporučil, co ptákům sypat.

Čím krmit?

Pokud některé krmítko navštěvují výhradně vrabci, tak jim podle Šafránka mohou lidé dávat i strouhanku ze suchého bílého pečiva.

„V obchodech můžete koupit i různé směsi pro zimní přikrmování ptáků, nejlepší jsou však ty, ve kterých jsou převážně semena slunečnice,“ zmínil variantu.

Pro kosy, kvíčaly, cvrčaly a brkoslavy mohou milovníci přírody zavěsit kolem krmítka nebo na větve před okno jablka a plody jeřabin.

„Sýkorky, brhlíky a strakapoudy spolehlivě přilákáte na pověšený hovězí lůj. Někteří ptáci, jako například pěnkavy, jikavci a chocholouši nejraději sbírají semena na zemi pod krmítkem a tak není na škodu, když nějaká semena vypadnou,“ dodal.

Ptákům je dobré předkládat co nejpřirozenější potravu, nevhodné jsou hlavně zbytky z kuchyně. „Ty většinou obsahují sůl, která působí jako jed. Pro malé ptáky velikosti čížka může být již jen jedno zrnko soli ze slaného rohlíku smrtelnou dávkou,“ varoval Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

„Vhodné není ani pečivo, zvláště čerstvé, které může způsobit zažívací potíže. Jen kachnám a labutím jej dávat můžeme, mají jak známo „kachní žaludek“ a i případné přebytky soli ve vodním prostředí snáze naředí,“ uvedl.

Pro drobné ptáky může být podle ornitologů v zimě nebezpečná i voda. Za mrazu nesmíme vodu ptákům nabízet – rádi se koupou, a pokud promočené peří zmrzne, nemá drobné tělíčko šanci na přežití.

„Krmení nám kromě dobrého pocitu, že ptákům pomáháme v těžkých zimních časech, dává hlavně možnost zblízka si je prohlédnout. Blízký kontakt s živou přírodou vyhledávají především lidé ve městech, ale krmení ptáků se zdaleka neomezuje jen na ně. Zimní pomoc ptákům spojuje nejrůznější věkové i příjmové skupiny, je jedním ze základních spojení současného člověka s přírodou,“ sdělil Zdeněk Vermouzek.

DANIELA TAUBEROVÁ

Neznáte druh? Ornitologové poradí

Čím pestřejší jídelníček lidé ptákům nabídnou a čím je přírodě bližší okolí krmítka, tím více druhů mohou pozorovat. Nejběžnějšími hosty krmítek jsou sýkora koňadra a modřinka, zvonek zelený, vrabec domácí a polní a kos černý. Ojediněle se objevují i čížci lesní, stehlíci, sýkora úhelníček, sýkora babka, brhlík lesní, pěnkava jikavec, pěnkava obecná, hýl obecný, dlask tlustozobý, drozd kvíčala, cvrčala, červenka a strakapoud velký. Za nejvzácnější a nejkrásnější skvost krmítek je ochránci ptáků považován brkoslav severní. Pokud si pozorovatelé nejsou jisti, jaký ptačí druh se přilétl nazobat, mohou je lidé vyfotit, nakreslit nebo dobře popsat a zaslat dotaz do Moravského ornitologického spolku v Přerově na e-mail: mosprerov@seznam.cz. Ornitologové pomohou s určením. Chcete-li si je určit sami, tak na webu Moravského ornitologického spolku – pobočky ČSO: http://www.mos-cso.cz naleznete fotografie 30 druhů ptáků, které můžete u krmítek pozorovat. Zdroj: MOS Přerov

Krmit pravidelně, možností je samosypné krmítko

Pokud lidé začnou ptáky v zimě krmit, měli by myslet na to, že je zapotřebí předkládat potravu pravidelně. Ptáci si tvoří tukové zásoby především v druhé části dne a při rozhodování, kde se před nocí nakrmit, počítají pravděpodobně také s krmítkem. Pokud v něm bude potrava chybět, může být pozdě shánět ji někde jinde.

Kam s krmítkem? Buďto zavěsit, nebo připevnit na stabilní podstavec, vysoký alespoň 1,5 metru. Mělo by být na otevřeném, dobře přehledném místě, vzdáleném alespoň dva metry od keřů či stromů, aby nebylo snadno dostupné predátorům. Umístí-li milovník přírody krmítko na strom, je vhodné jej zavěsit raději na větev než na kmen stromu. Krmítko nedávat do blízkosti nechráněné skleněné plochy, do které by mohli ptáci narazit.

Krmítek je řada. Nejrozšířenějším jsou klasická dřevěná, u kterých je potřeba dát pozor na to, aby základna byla dostatečně prostorná, aby se na ní ptáci netísnili. Výhodou je stříška chránící potravu před vlhkostí a zvýšený okraj zabraňující vypadávání krmiva a jeho rozfoukání větrem. V rozích krmítka jsou zapotřebí mezery pro odtok vody.

Využívána jsou krmítka samosypná, která jsou díky velké zásobě potravy vhodná do míst, kde lidé nejsou denně, například na chalupu. Automatické dávkování zajišťuje prkénko či deska z průhledného plastu, šikmo postavená na vyčnívajících vrutech asi 2 centimetry nad základnou a nahoře opřená o lištu.

Tím nejjednodušším způsobem přikrmování opeřenců v zimě je pohodit pár hrstí semínek na přehledném místě. Nevýhodou je, že na zásyp prší a sněží. Řešením může být šikmá stříška. I pak ale na jaře zůstávají v trávníku stopy.

Recepty

Šišková pochoutka

* 4 a půl hrnku loje nebo ztuženého rostlinného tuku

* 1 hrnek tvrdého rozdrobeného chleba (nejlépe celozrnného)

* půl hrnku vyloupaných slunečnicových semínek

* půl hrnku prosa

* čtvrt hrnku rozinek (nebo např. nadrobno pokrájených křížal)

* velké plně otevřené borové šišky

Postup:

* Na pánvi, případně v kastrůlku nechte rozpustit tuk. Pak jej odložte stranou, aby trochu zchladl. Mezitím v míse dobře promíchejte zbylé přísady (kromě šišek).

* Jakmile tuk začne tuhnout, vmíchejte ho postupně do směsi přísad.

* A teď šišky! Směs vtírejte mezi otevřené šiškové plátky, a když jsou plné až po okraj, rozvěste je po zahradě a těšte se na strávníky.

Jak vyrobit samosypné krmítko?

Pomocí skleněné půllitrové zavařovačky rychle zhotovíte jednoduchý násypník. Můžete použít i sklenice či plastové lahve jiných rozměrů, jen pak přizpůsobte velikost zadního panelu a základny.

Potřebujete:

1. dřevěné prkénko o síle kolem 25 mm (základna)

2. dřevěné hranolky vysoké min. 20 mm (boční ohrádka)

3. zadní panel z překližky

4. vruty

5. popruh

6. zavařovací sklenice o objemu 0,5 l

7. dřevěné kolíky vysoké asi 80 mm

Postup:

* Zadní panel připevněte pomocí vrutů (nejlépe nerezavějících) kolmo k základně.

* Boční hranoly přitlučte hřebíky, aby vytvořili ohrádku. V rozích však nechte vždy malý otvor pro odtok vody.

* Vyvrtejte do základny otvory pro kolíky, které budou držet zavařovačku, a k zadnímu panelu připevněte pomocí hřebíčků popruh, který sklenici bude jistit. Nakonec zašroubujte tři krátké vruty, na kterých bude sklenice stát.

* Sklenici naplňte krmením, uzavřete víčkem nebo přiklopte kusem tvrdého papíru (např. pivním táckem), obrácenou ji postavte na vruty a upevněte do popruhu. Nakonec uvolněte hrdlo, potrava bude sama postupně vypadávat.

Mezeru mezi okrajem sklenice a základnou můžete přizpůsobovat pomocí vrutů a kontrolovat tak množství vysypávající se potravy. Samosypné krmítko lze zavěsit na strom či položit na zem. Můžeme je překrýt klíckou z pletiva s velkými oky, abychom dali šanci drobnějším druhům před většími a agresivnějšími a zároveň ptáky chránili před predátory.

Zdroj: birdlife.cz