I takový je výsledek sondy do dopravního chování Přerovanů, které zjišťuje město.

Sociologický průzkum na téma doprava v Přerově se rozšíří o další data – sčítání vozidel na frekventovaných křižovatkách.

Anketa, do níž se zapojilo na čtyři sta respondentů, měla zjistit největší dopravní slabiny Přerova z pohledu jeho obyvatel.

Radnice totiž usiluje o zlepšení kvality života i veřejného prostoru a zjišťuje, co přesně chybí cyklistům, chodcům, ale třeba i cestujícím autobusů či vozíčkářům.

Součástí analýzy bude i nedávné sčítání aut, které prováděli na frekventovaných křižovatkách studenti Bezpečnostně právní akademie v Ostravě.

I výsledky tohoto šetření se stanou součástí Plánu udržitelné mobility Přerova. Dokument bude vznikat až do poloviny příštího roku.

Hledání místa na parkování - ztráta času

Hned první otázka směřovala respondenty k odpovědi, jak se lidé nejčastěji přepravují po Přerově.

„Nejvíce lidí chodí po městě pěšky, na druhém místě je individuální automobilová doprava, třetí příčku ovládla jízdní kola a čtvrtou autobusy," shrnul Lukáš Dědič z Vědecko-výzkumného ústavu Accendo, který pro Přerov výzkum provádí.

Zatímco třicet procent mužů zaškrtlo, že po Přerově jezdí raději autem, žen za volantem je o poznání méně – pouhých šestnáct procent.

Na 44 procent žen se tedy raději projde po městě, zatímco mužů, kteří upřednostní pohyb, je pouze 34 procent.

Jaké je pro to vysvětlení?

„Ženy musejí na cestě z práce vyzvednout dítě z družiny, nakoupit, vyřídit spoustu věcí. Každý si tedy rozmyslí, než v Přerově sedne do auta. Čeká ho stání v kolonách, problémy s hledáním místa na zaparkování. Pro mě je tedy ztráta času," vyjádřila svůj názor třeba Martina L. z Přerova, která má dvě děti.

Pěší chůzi dávají přednost senioři nad 65 let, nejméně chodí pěšky lidé ve věku od 30 do 39 let.

Naproti tomu zaměstnanci v produktivním věku nejčastěji volí cestu do práce autem.

„Potěšilo mě, kolik lidí raději chodí pěšky. Chtěl bych jim za to poděkovat," podotkl Jan Horký.

Kritickým místem je myší díra

A co by obyvatele Přerova přimělo k tomu, aby vyměnili všechny dopravní prostředky za městskou hromadnou dopravu?

„Z výzkumu vyplynulo, že lidem chybí větší frekvence spojů a jejich návaznost, což uvedlo asi 43 procent dotázaných. Asi pětinu respondentů by přesvědčila nižší cena jízdného, ale i zvýšení komfortu vozidel," upřesnila mluvčí přerovské radnice Lenka Chalupová.

Cyklisté by zase v Přerově přivítali rozšíření a propojení stávající sítě cyklotras, větší bezpečnost a více stojanů či míst pro odstavení bicyklů.

Průzkum se zaměřil také na nejvíce frekventované úseky, a to v době od půl šesté do devíti ráno, a pak od dvou do pěti odpoledne.

„Kritickým místem je myší díra v Předmostí, kterou projede v tomto časovém intervalu tři sta lidí denně. Nejvytíženější je kruhový objezd u Strojaře, přes který projede na 1080 lidí na kole. Frekventovaná je i lávka U Tenisu – tou se vydá na 855 cyklistů," zmínil Jan Horký.

Paradoxem je, že hustý provoz a automobilová doprava vadí i lidem, kteří dají sami přednost jízdě autem.

Kvalita chodníků? Většině se nelíbí

Přerované v průzkumu rovněž uvedli, že nejsou spokojeni s plynulostí dopravy na komunikacích, ale ani počtem parkovacích míst a bezpečností provozu.

Přivítali by i to, kdyby linky autobusů lépe navazovaly na vlakové spoje a přáli by si hezčí vzhled zastávek.

„Spokojenost s přechody pro chodce projevilo 60 procent dotázaných, nespokojenost 14 procent a zbylí lidé byli na pomezí," doplnil Lukáš Dědič.

Se sítí chodníků nemělo problém 71 procent respondentů a jejich kvalita se zdá být dobrá méně než polovině dotázaných, konkrétně jen 44 procentům.

„Kromě tohoto vstupního dotazníkového šetření probíhá v těchto dnech v přerovských domácnostech i podrobná anketa na téma doprava, do níž by se mělo zapojit na čtyři tisíce Přerovanů," uzavřela Lenka Chalupová.