Zastáncem menší průmyslové zóny se zachováním letiště je například starosta Bochoře Ivan Michna.

„Pro nás by byla výhodnější malá průmyslová zóna s několika menšími firmami. Pokud by byla velká, našel by zde práci jen zlomek lidí z přerovského regionu a zbytek by se stejně dovážel z jiných okresů," myslí si. Letiště by prý mělo zůstat zachováno i s objekty, které se tu nacházejí.

Přerovští radní naopak nechtějí plochu bochořského letiště rozmělnit – ztratila by tím totiž svou výjimečnost.

„V České republice už jsou všechny velké průmyslové zóny zaplněny, ale tato rozloha přesahuje 300 hektarů a je velmi zajímavým územím," potvrdil její strategický význam už na své návštěvě Přerova premiér Bohuslav Sobotka.

Že by se plocha bochořského letiště neměla tříštit, je přesvědčený primátor Přerova Vladimír Puchalský. (SpP).

„Současný prostor by se tak rozdělil na severní a jižní část – roztříštil by se, a tím pádem by byl pro velké a strategické investory nezajímavý," je přesvědčen.

Stejného mínění je i radní Jiří Kohout (SpP).

„Pro Přerov je klíčové získat nová pracovní místa, a pokud někdo nabízí strategickou průmyslovou zónu, nemám důvod o tom přemýšlet. Zásadní je, že bez letiště má tato zóna 400 hektarů, a kdyby tam letecký provoz zůstal, měla by pouze 100 hektarů – a z toho nejsme jako město schopni vytlouct jakýkoliv potenciál," řekl.

Dráhu neničte, říká voják

Bývalí vojáci, kteří na letišti v minulosti pracovali, ale upozorňují na jeho strategický význam.

„Přistávací dráha je jedna z nejdelších u nás – má 2 750 metrů. Na takové může přistát i raketoplán. Beton je zapuštěný do hloubky dva metry, bylo by škoda takovou dráhu zničit," myslí si třeba jeden z bývalých vojáků, který pracoval na zdejší letecké základně.

Ministerstvo vybírá firmu, která zlikviduje nevyužívané objekty

Armáda ale vznik strategické průmyslové zóny na letišti v Bochoři podporuje.

„Podporujeme ji, protože by to znamenalo oživení a nové pracovní příležitosti," uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Rezort teď vybírá firmu, která má provést likvidaci některých povrchových staveb na letišti. Sanační a demoliční práce by se měly týkat především nevyužívaných objektů.

„Postupujeme v přípravách průmyslové zóny a všechny práce probíhají podle schváleného harmonogramu," upřesnil Vladimír Lukovský z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Bochořské letiště nyní podle něj využívá armáda a její alianční partneři k výcviku.

„V případě příchodu strategického investora, který bude vyžadovat celou plochu areálu, jsme ale schopni tyto aktivity přesunout jinam," řekl.

Práce pro 6 tisíc lidí?

Olomoucký kraj už zadal ke zpracování změnu územního rozhodnutí, která má být hotová do konce roku. Z iniciativy Czech Investu nechal provést také studii napojení dálnice D1 na bochořské letiště.

Pokud by se podařilo získat velkého investora, našlo by v nové průmyslové zóně práci pět až šest tisíc lidí. Původně se spekulovalo o tom, že by v Bochoři mohla spustit svůj závod automobilka Jaguar Land Rover, v polovině srpnu se ale objevila informace o tom, že si vybrala jinou destinaci – Slovensko. O jménech jiných „hráčů" pro bochořské letiště se zatím opatrně mlčí.