Co ochrání obec před ničivými záplavami? „Troubky se nacházejí na soutoku Moravy a Bečvy a navíc na štěrkovém podloží. Kromě toho, že jsme na rovinatém území na soutoku dvou velkých řek, které dokážou být hodně divoké, do toho ještě vstupuje štěrkové podloží. Je hodně propustné a při povodňových průtocích má velký vliv na spodní vody,“ nastínil úskalí investiční ředitel Povodí Moravy Tomáš Bělaška.

Jediným možným řešením je proto prstencové ohrázování Troubek.

„To znamená, že kolem celého území obce vznikne zemní val, případně i betonová teď, v některých místech vysoká až tři metry. Součástí je i vybudování protivztlakových studní. Ty mají v době zvýšených povodňových průtoků zamezit tomu, aby byly průsaky spodních vod nekontrolovatelné,“ řekl Bělaška.

Troubky ulice Loučky II. v červenci 1997
Troubky 1997: noc hrůzy, po které zůstaly jizvy na duši

Ochrana za půl miliardy

Povodí Moravy zahájí projektovou přípravu na sklonku letošního roku.

„Protože byl schválen územní plán, měli bychom podle smlouvy o spolupráci s obcí pokračovat v projektové přípravě - to znamená zahájit soutěž na výběr projektanta pro sloučené územní a stavební povolení. V první fázi proběhne inženýrsko-geologický průzkum, abychom přizpůsobili opatření místním geologickým poměrům,“ zmínil Tomáš Bělaška.

Povodí Moravy hodlá do ochrany Troubek investovat více než půl miliardy korun.

Podle starosty Troubek Radka Brázdy nastal zásadní posun.

„Nový územní plán, jenž byl schválen loni v říjnu, počítá s protipovodňovou ochranou obce jako veřejně prospěšnou stavbou. To je asi nejdůležitější. Je zde nový územní plán, takže i kdyby se někteří vlastníci bránili, může jako veřejně prospěšná stavba projít společným řízením,“ shrnul starosta s tím, že je vykoupeno zhruba sedmdesát procent pozemků.

Na veřejnou prezentaci Povodí Moravy, která představila komplex opatření, dorazily ve čtvrtek odpoledne do kulturního domu desítky lidí.

Stejně jako v minulosti ale zazněly i tentokrát hlasy proti. S navrženým prstencovým ohrázováním někteří nesouhlasí.

„Jsem zásadně proti výstavbě takové hráze. Je to megalomanská stavba, bude to škaredé, zbytečné a dá se to řešit jednodušší cestou. Vede tudy zemědělská cesta, a kdyby se zvedla, tak je po problémech. Pokud by nastala situace jako v roce 1997, stejně nám nic nepomůže,“ vyjádřil svůj názor třeba Michal Dostál.

Troubky
Jak se žije v Troubkách? Pojďte na návštěvu

Ve stresu při každém dešti

Mnozí si naopak myslí, že včera bylo pozdě.

„Přála bych si, aby už to tady bylo. Byli jsme dvakrát pod vodou, v roce 1997 i 2010, a ten stres nepřeji nikomu zažít. V roce 2010 jsem pomáhala na obecním úřadě vydávat humanitární pomoc, a ty zničené obličeje lidí už nechci nikdy vidět,“ řekla Klára Sobková z Troubek.

Stejně to vidí i Pavel Vojtášek.

„Je to dvacet pět let od povodní a pořád se nic neděje. Pokaždé, když zaprší, jsem nervózní, co zase bude. V Troubkách spadlo tři sta třicet domů - my jsme o dům taky přišli a museli stavět nový,“ popsal. „Přerov si hráze buduje, tak kam ta voda asi půjde?“ zeptala se Jaroslava Babiánková.

Troubky, 12. července 1997
Troubky - ves, kterou smetla povodeň. Připomeňte si drama z léta 1997

Oddalovat protipovodňovou ochranu Troubek nechce ani Vlaďka Hanzlíková, která je v zastupitelstvu.

„Když jiná varianta není, tak nic jiného nezbývá. Ti křiklouni jsou lidé, kteří tady mají pole a nechtějí je obětovat. My jako zastupitelé tu hájíme nejen životy a majetky lidí, ale i jejich psychické zdraví. A nikdo si nedovede představit, co je to za hrůzu,“ zmínila.

„Před rokem a půl, když nám povodeň znovu hrozila, stáli všichni na mostě, křižovali se a báli, že voda přijde znovu. Jenže rychle se na to zapomnělo. Ti, kteří nesouhlasí, by se měli jít podívat na pomník se jmény lidí, kteří v roce 1997 zemřeli,“ uzavřela.