Kliknutím zvětšíte„S uceleným systémem protipovodňové ochrany Pobečví jsme seznámili vedení olomouckého hejtmanství formou videokonference. Opatření už běží několik let a chtěli bychom je dokončit v roce 2027,“ řekl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Koncept protipovodňové ochrany Pobečví zahrnuje dvě etapy.
„Technická a přírodě blízká opatření první etapy mají podobu protipovodňových ochranných hrází, terénních valů, zkapacitnění jezů nebo rybích přechodů. Zahrnují i revitalizaci toků nebo obnovu rybníků. Tato opatření ale chrání obyvatele Pobečví pouze před padesátiletou vodou,“ vysvětlil generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
Například v Přerově se připravuje stavba dalších protipovodňových zídek. Jedna už chrání obyvatele nábřeží Edvarda Beneše, druhá je na protějším břehu u firmy Kazeto.
V příštích letech se mají dočkat ochrany také lokality u chemičky a u tenisových kurtů. Náklady na zbudování zídek se pohybují kolem 82 milionů korun a město se má podílet částkou 15 milionů.
„Protipovodňové zídky o délce 750 metrů doplní i 26 metrů mobilního hrazení. Kromě toho jsou v plánu i opatření na stokové části tak, aby při zvýšených průtocích nedocházelo ke vniknutí vody do kanalizace a nedostala se do města. Součástí jsou tedy i hradidlové komory a čerpací jednotky - těch bude celkem jedenáct,“ upřesnil Petr Chmelař. Stavba by měla začít v prvním čtvrtletí příštího roku a s jejím dokončením se počítá na podzim roku 2023.
Skalička? Podoba stále nejasná
V Hranicích má pomoci zkapacitnění jezu, ale také stavba rybího přechodu a protipovodňových zídek.
K dalším opatřením na Hranicku patří také revitalizace Bečvy u Skaličky a Černotína a obnova říčního ramene řeky Bečvy v lokalitě Ústí.
Před stoletou vodou, která udeřila v roce 1997, ale ochrání na 110 tisíc obyvatel obyvatele Přerovska pouze vodní dílo Skalička. Zatím ale stále není jisté, zda půjde o suchou či vodní nádrž.
S ohledem na klimatickou změnu by mohlo hrát toto vodní dílo významnou roli nejen při povodních, ale i v období sucha. Jeho možných podob je proto více.
O tom, zda půjde o průtočnou nádrž či boční variantu, rozhodne analýza, kterou vypracují přední česká akademická pracoviště: hydrotechnici z ČVÚT v Praze, hydrobiologové z Akademie věd a odborníci na vodní stavitelství z VÚT.
„V současné době probíhá zpracování podrobné hydrogeologické studie, jejímž cílem je posouzení možného ovlivnění podzemních a zejména minerálních vod v souvislosti s jednotlivými variantami vodního díla. Objektivnější posouzení, než je zapojení nezávislých akademických pracovišť, prakticky neexistuje,“ vysvětlil šéf Povodí Moravy. Václav Gargulák.
Označení „vodní dílo“, které vzbudilo před časem silné emoce ochránců přírody, podle něj v žádném případě nepředjímá, jaké opatření ve Skaličce nakonec vznikne. Vodním dílem je prý totiž i suchý poldr.
Zástupci Hnutí Duha už dříve vyjádřili obavy, že by mohlo nové vodní dílo ohrozit minerální prameny věhlasných lázní v Teplicích nad Bečvou, jež se specializují na léčbu kardiovaskulárních chorob, ale i Zbrašovské aragonitové jeskyně, a pak také nejhlubší zatopenou jeskyni světa - Hranickou propast.
„Podoba vodního díla Skalička bude záviset na rozhodnutí odborníků, kteří se tímto tématem zabývají. Musíme mít záruky, že nebudou ohroženy lázeňské prameny, krasové útvary nebo říční ekosystém,“ uzavřel Martin Šmída, krajský radní pro oblast životního prostředí.
3
Čtenář reportér
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
