Prosenice
Rok založení: 1275
Počet obyvatel: 792

Zajímavosti:
Dětský folklorní soubor Hanácké Prosének působící v Prosenicích už dvacet let. Myšlenka založit občanské sdružení zabývající se folklorem vznikla v roce 2000, v průběhu velkých třídenních oslav k 725 letům obce. Tehdy skupina mládeže nacvičila tance z Hanácké besedy, hudební doprovod byl tvořen zpěvem talentovaných dětí ze školního pěveckého sboru. Vystupování mělo ohlas, a to vyvolalo zájem, aby se pokračovalo s folklorem dál u dětí. Soubor po celá dvě desetiletí reprezentuje svou obec na různých vystoupeních, festivalech a na soutěžních přehlídkách, kde dosahuje pěkných výsledků. Děti vystupují nejen ve své obci, ale také v širším a vzdálenějším okolí. Rády vzpomínají například na pražské vystoupení v Paláci kultury a na televizní natáčení do pořadu Putování za muzikou, a to po boku dechové hudby Moravská Veselka. Podařilo se jim uvést do života Prosenic mnohé tradice, které tady už dávno upadly v zapomnění. Například vynášení Smrtky, chození s jedličkou, řehtání a klepání v době, kdy zvony odletí do Říma, tančí na Kácení máje a na hodových oslavách, o vánočním čase zpívají pod Vánočním stromem, na adventních posezeních, na Štěpána „koledují“ v místním kostele pro farníky. Každoročně tyto tradice udržují tak, aby se staly samozřejmostí v životě vesnice.
www.obecprosenice.cz

Významné osobnosti:

Anna Krátká – Šikolová – Hnátková (1890-1945) – narodila se v Malých Prosenicích, v rodině správce cukrovaru Josefa Krátkého. Významná česká sopranistka, měla angažmá v Národním divadle. Zemřela na následky zranění při náletu na Prahu v únoru 1945

Bohuslav Pernica (1907 – 1968) – doktor filozofie, publikoval básně, povídky a romány. Voli si náměty z lidového prostředí, zaměřil se na folklor a etnografii, byl i autorem rozhlasových her. Zemřel v Praze

Prof. MUDr. Miroslav Zapletálek, DrSc. - rodák z Malých Prosenic - od roku 1972 přednostou psychiatrické kliniky a vedoucí katedry psychiatrie, později proděkan Lékařské fakulty Karlovy univerzity. Autor více jak 250 odborných publikací, svou lékařskou práci věnoval boji proti toxikomanii a alkoholismu, věnoval se psychiatrii a sexuologii - v roce 1996 mu bylo uděleno čestné členství na Academy od Sciences New York

Tip na výlet:

Do Prosenic za historií

V obci Prosenice je několik historických památek. Pokud se zde zastavíte například při cestě na kole nebo autem, za povšimnutí určitě stojí kostel svatého Jana Křtitele a svatého Antonína Paduánského, postavený v letech 1787 až 1788, budova školy z roku 1859, zvonice přes 200 let stará, budova mlýna z 18. století s původním hanáckým žudrem, pomník padlých v 1. světové válce, kamenný barokní kříž z roku 1767 a další kříže a kapličky. Až to podmínky dovolí, určitě nahlédněte do Muzea Prosenice. Muzejní expozice odrážejí, jak se žilo v obci před sto lety, jakými řemesly se lidé v dědině zabývali, jaké zemědělské vybavení používali, nechybí expozice věnované místnímu cukrovaru, cihelně, mlékárně, jsou zde i další zajímavosti jako vojenské uniformy a další.

Kostel byl kdysi vyloupen

ProseniceProseniceZdroj: Deník/Petra Poláková-UvírováKostel sv. Jana Křtitele a sv. Antonína Paduánského byl postaven roku 1787. V roce 1784 za císaře Josefa II. Byla v tehdejších Velkých Prosenicích zřízena duchovní správa pro Velké a Malé Prosenice a pro Buk, které byly do té doby přifařeny k Předmostí. Kostel prošel mnoha stavebními úpravami a opravami. Zajímavostí je určitě i to, že byl v roce 1845 po jedné rozsáhlejší rekonstrukci, postavení sanktusové věže, vyloupen. Odcizené předměty měly hodnotu 386 zlatých. K vyloupení kostela ale došlo vícekrát. K největší stavební úpravě došlo v roce 1901, kdy byl rovný strop kostela nahrazen klenutým, břidlicovou dlažbu nahradily dlaždice a byly také pořízeny nové lavice. Postupně se pořizovaly i obrazy a sochy. Kostel v minulosti přišel o své zvony. Ze starých zvonů se dochoval pouze jeden z roku 1732, protože za první světové války musely být odevzdány na válečné účely a zrekvírovány. Už v roce 1920 byl kostelu darován železný zvon a o pět let později byly posvěceny dva zvony ze zvonoviny.

Mezi kostelem a márnicí, u zadní brány hřbitova, najdeme přírodní památku. Už téměř sto let poskytuje v letních parnech příjemný stín červenolistý buk, který byl zasazen v roce 1926 a patří mezi významné stromy. Nacházela se u něj pumpa, ke které místní chodili pro vodu. Studna existuje do dneška, ale pro vodu na zalévání sem už občané nechodí. Na hřbitově je už roky studna nová. (pu)

Památník obětem první světové války

ProseniceProseniceZdroj: Deník/Petra Poláková-UvírováPamátník obětem první světové války, který upoutá návštěvníky Prosenic, byl slavnostně odhalen v roce 1922. Iniciátorovi stavby pomníku, starostovi Malých Prosenic Františku Zamazalovi, sloužil jako vzor pomník, který se nacházel u silnice mezi Gorici a vesnicí Solkáno v Přímoří a dnes ho tam už nenajdeme. Do pomníku byly uloženy spisy, kovové mince a další věci na památku z té doby. Na desce jsou napsána jména mužů, kteří padli, zůstali nezvěstní, nebo zemřeli na následky zranění a nemocí. Nad jejich jmény je vytesán nápis: „POUTNÍČE, ZVĚSTUJ VLASTENCŮM NAŠIM, ŽE MY TU MRTVÍ LEŽÍME JAKOŽ ZÁKONY KÁZALY NÁM“.
V Pamětní knize obce Velké Prosenice se pak ze zápisu ze dne 25. června 1940 kronikáře JUDr. Josefa Sehnala dočteme o odstranění nápisů z pomníku „Pomni, Čechie, že zde leží synové Tvoji, kteří věrně bojovali za práva Tvá, jak srdce kázala jim a Pravda vítězí,“ které nebyly slučitelné s tehdejším režimem. Kromě toho se na rozkaz Hitlera v tento den musely vyvěsit na deset dní říšské nebo protektorátní vlajky a sedm dní se muselo vyzvánět. Úřadovny musely být vyzdobeny obrazy Vůdce a státním prezidentem. V současné době se připravuje dokumentace potřebná k obnově této památky. 

Deník na návštěvěZdroj: Deník