Zatímco Národní památkový ústav v Olomouci vydal k projektu dvě zamítavá stanoviska, přerovským památkářům postup nevadí. Stavba podle nich probíhá zcela v souladu s platnými povoleními.

Dům s číslem popisným 25 patří soukromému majiteli, který v něm chce po rekonstrukci otevřít mateřskou školu. Podle vlastníka, který už dříve opravil i sousední budovu, byl razantní stavební zásah nevyhnutelný.

„Objekt byl v tak špatném stavu, že by do několika let spadl. Protože sousedí s mým domem, odkoupil jsem ho také, aby mě ta nemovitost neohrožovala. Pracuji na rekonstrukci a nerozumím tomu, co dělám špatně. Postupujeme přesně v souladu s projektovou dokumentací a se závaznými stanovisky,“ řekl majitel domu Michal Peterka.

Vzhled budovy sice čeká zásadní proměna, ale některé původní prvky zůstanou zachovány.

„Zazdíme vrata, která tam historicky nemají co dělat, okna budou dřevěná a ne plastová. Chci zachovat i původní sklepy, které projdou rekonstrukcí,“ doplnil s tím, že školka by se v nově opravené budově měla otevřít už v roce 2021.

Olomoučtí památkáři mají ale na věc jiný názor - vadí jim, že z původního měšťanského domu zbylo jen torzo.

„K projektu jsme vydali dvě negativní odborná vyjádření, zatímco přerovský magistrát se vyjádřil kladně. Usilovali jsme o to, aby byly v případě této budovy zachovány její základní historické stavební konstrukce, protože se domníváme, že se jednalo o cennou stavbu, která tvořila nedílnou součást kulturně-historických hodnot památkové zóny,“ zdůvodnil Vlastimil Staněk, mluvčí územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Olomouci.

Pět set let staré jádro

Dům s číslem popisným 25 na Horním náměstí se sice nachází v městské památkové zóně, ale není kulturní památkou. Z pohledu zástupců přerovského magistrátu, kteří se byli v úterý dopoledne podívat na to, jak stavba postupuje, je vše v pořádku.

„Když se začal dům opravovat, byly konstrukce v havarijním stavu. Stavba odpovídá tomu, co bylo schváleno projektovou dokumentací, která byla zpracována na základě podrobných analýz a technického stavu objektu,“ vysvětlil Josef Březina, památkář z přerovského magistrátu.

Objekt je staticky zabezpečen a dělníci provádějí demolici postupným rozebíráním konstrukcí ručně.

„Jádro budovy pochází zhruba z roku 1500, má za sebou ale mladší úpravy a dostavby. Je skvělé, že majitel separuje travertin pro další použití na stavbě,“ zmínil.

Na proměnu vzhledu Horního náměstí jsou Přerované citliví a mnohým lidem bourání v nejstarší části města vadí.

„Lidé uvedli Horní náměstí i v anketě jako místo, kterým by se rádi pochlubili - proto vyvolává takový zájem a emoce. Je tu ale více staveb, které byly přestavěny poměrně razantně,“ vysvětlil přerovský památkář.

Archeologové potvrdili nejstarší osídlení

Na parcele domu nyní provádějí výzkum přerovští archeologové. Z jejich pohledu je nejvzácnější sklepení.

„Pod jádrem domu se nacházel pozdně gotický nebo raně renesanční sklep, který byl vysekán do místního podloží. Vrchol klenby se nachází ve výšce přes tři metry a sklep je zděný z travertinu,“ upřesnil archeolog Zdeněk Schenk.

Archeologové prováděli už v devadesátých letech minulého století výzkum na sousedním pozemku a zjistili zde doklady nejstaršího osídlení - z období mladého paleolitu.

„Výzkum pod vedením Jiřího Kohoutka potvrdil nejstarší osídlení Horního náměstí z doby před 15 tisíci lety. Bylo zde nalezeno několik pazourkových nástrojů, které náležely lovcům kultury magdalénien z období mladého paletolitu. Pod domem s číslem popisným 26 byly také nalezeny zbytky původního hradu z první poloviny 13. století,“ dodal Zdeněk Schenk.

Badatelům se nyní podařilo objevit v zásypu nad klenbou sklepa soubor pozdně gotických reliéfně zdobených kamnových kachlů. „Našli jsme tu i drobné stříbrné ražby - první z roku 1426, další z roku 1526.

V torzu se dochovala i kachle s reliéfem jezdce na koni - je jím svatý Jiří, který zabíjí kopím draka. Všechny kachle pocházejí z luxusních pozdně gotických kachlových kamen, které vyhřívaly jednu z místností původního měšťanského domu,“ uzavřel Zdeněk Schenk.