Deník získal také zajímavá data, která ukazují, jaké typy úloh zvládají žáci devátých ročníků této školy nejlépe, a které jim jdou o něco hůře. Tabulku najdete na konci článku.

Zájem a individuální přístup

Když vstupujete do budovy Základní školy v Dřevohosticích, zaujme vás nejen svou velikostí, ale třeba i sochou pionýrky na chodbě. Škola byla postavena v roce 1956 a vždy byla spádovou pro děti z okolních vesnic - Radkovy, Nahošovice, Turovice, Radkova Lhota, Domaželice, Lipová nebo Křtomil.

I když se ani dřevohostické škole v minulých letech nevyhnul odliv žáků do okolních měst - Bystřice pod Hostýnem nebo Přerova, úbytek není nijak dramatický. Lidé totiž v Dřevohosticích zůstávají a nestěhují se jinam.

Úspěšní jsou dřevohostičtí deváťáci při přijímačkách především v českém jazyce, kde v silné konkurenci základních škol z celého okresu včetně Přerova, Hranic, Lipníku a Kojetína, skončili jako druzí. Učitelky češtiny jsou na škole tři. Jednou z nich je i bývalá ředitelka Nataša Kučerová, která dokáže děti nadchnout i pro vystoupení a soutěže.

Školu dnes navštěvuje 183 žáků a deváté třídy jsou dvě. Vstupujeme do jedné z „devítek“ a na první pohled je patrné, že žáci jsou o úspěchu své školy informováni. „V češtině jsme druzí nejlepší, v matematice čtvrtí,“ hlásí jeden ze žáků. Na otázku, který z předmětů je jim bližší, odpovídají sborově: český jazyk.

Připravit žáky devátých tříd na studium střední školy není podle pedagogů záležitostí jednoho roku, je to dlouhodobý proces. Za nejdůležitější považují kantoři podporu okolí, všímavost a zájem.

„Naše škola má dlouholetou historii a byla otevřena v roce 1956. Protože se jednalo o spádovou školu, vždy sem dojížděla spousta žáků. I když může škola na první pohled vypadat, že je velká, přesto si zachovává svůj domácký charakter. Velmi dobře se známe a víme, v čem se žákům daří, a kde jsou naopak jejich slabiny. Pro nás nejsou žáci jen čísla ve školní matrice,“ říká zástupkyně ředitele školy Markéta Pechálová.

Základní škola v Oseku nad Bečvou.
Žáci těchto základek na Přerovsku zvládají nejlépe přijímačky na střední školy

Důležitý je osobní přístup a zájem o děti. „Zajímáme se o jejich úspěchy, ale i o to, když se jim něco nepodaří a hledáme společně cestu, jak z toho ven. Co udělat pro to, aby to příště dopadlo lépe. A to je to nejdůležitější, co pro ně můžeme udělat,“ líčí. Učitelé neztratí kontakt se svými žáky ani po jejich odchodu ze základní školy.

V osobním rozvoji hraje důležitou roli i kontinuita. „Učitelé ze druhého stupně se zajímají o to, s čím žáci na první stupeň přicházejí, na co se mají připravit. Porady tedy vedeme společně, abychom věděli všichni o všech a nestavěli hradbu mezi prvním a druhým stupněm, protože nejsme tak velká škola. O to usilujeme,“ podotýká.

Dlouhodobý proces, ne biflování

Podle ředitele školy Marka Foukala je příprava na přijímací zkoušky dlouhodobým procesem. „Nezaměřujeme se programově pouze na přípravu na přijímací řízení. Snažíme se už malým dětem na prvním stupni vštípit určitou cílevědomost, snahu a zájem o všechny předměty. Je to dlouhodobá mravenčí práce, kdy se dětem intenzivně věnují nejen učitelé matematiky a češtiny, ale i ostatních předmětů,“ popisuje.

Přijímací testy jsou dnes totiž postaveny jako mezipředmětové - to znamená, že žákům nestačí jen matematické postupy, ale potřebují mít i všeobecný přehled. „Vyskytují se tam i věci, které souvisejí s fyzikou nebo čtenářskou gramotností. Nelze přípravu postavit jen na tom, že budeme v deváté třídě drtit testy a biflovat učivo. Na to už je pozdě. Příprava se musí dělat průběžně a nenásilnou formou tak, aby děti viděly, že je to důležité jako celek. Do života totiž potřebují informace z různých oblastí,“ podotýká ředitel.

Škola se snaží žáky především motivovat. „Mohou se dobrovolně přihlásit do kroužků, které je připravují na přijímací zkoušky. Vždy je ale lepší, když zájem pochází od dítěte, než když je nutí rodič nebo učitel. Učitelé, kteří kroužky vedou, podle zájmu dětí volí, jaké příklady procvičit, vzhledem k té obtížnější části přijímacího řízení,“ vysvětluje.

Na pondělním jednání zastupitelstva v Přerově vystoupili bývalí zaměstnanci Domova pro seniory, kteří viní ředitelku tohoto zařízení ze šikany.
Bývalí zaměstnanci obvinili ředitelku Domova pro seniory v Přerově ze šikany

Důležité je, jak dodal, přemýšlet nad problémem. „Snažíme se s žáky diskutovat a najít třeba více řešení, která vedou k cíli různými způsoby tak, aby děti věděly, že jeden postup je rychlý, druhý je zdlouhavější a náročnější. Aby se mohli žáci v tom časovém stresu, jaký na přijímačkách je, rozhodnout, kterou metodou do toho půjdou, a co jim přinese,“ říká.

Škola se žáky nesnaží programově zapojit do soutěží, ale dává jim na výběr. „Jsou tu samozřejmě rváči, a pak se vyprofiluje někdo, kdo řekne, že by ho to docela zajímalo - a je v tom pak velmi dobrý. Musíme dát žákům prostor, aby si sami vybrali,“ míní ředitel.

Na škole je stabilní pedagogický sbor. „V našem sboru nejsou fluktuace, učitelé jsou tu dvacet i více let. V momentě, kdy se vám nestřídá personál na krátké úvazky, kdy učitel třídu přebere a dotáhne až do konce, je to pro děti veliký bonus,“ je přesvědčen.

Úspěšní jsou dřevohostičtí deváťáci při přijímačkách především v českém jazyce, kde v silné konkurenci základních škol z celého okresu včetně Přerova, Hranic, Lipníku a Kojetína, skončili jako druzí. Učitelky češtiny jsou na škole tři. Jednou z nich je i bývalá ředitelka Nataša Kučerová, která dokáže děti nadchnout i pro vystoupení a soutěže.

Jaký je její recept na úspěšné přijímačky z češtiny?

„Musíme dbát na to, jakým způsobem je přijímací řízení stavěno. Snažíme se ale nejen o to, aby děti pochopily systém otázek a odpovědí a uspěly u přijímaček, ale dařilo se jim i dál na střední škole. Rozvíjíme práci s textem a hodně dbáme na to, aby se děti projevovaly tvůrčím způsobem. Proto máme školní časopis a přispíváme i do toho obecního, což je pro žáky obrovskou motivací,“ prozrazuje Nataša Kučerová.

V hodinách češtiny se hodně dbá na kultivovaný projev, komunikaci a schopnost argumentace. Právě v tom jsou žáci školy velmi úspěšní - v tomto kritériu obstálo 79,86 %.

V nemocnicích sítě AGEL se testuje nová forma rehabilitace - virtuální realita. Foto: AGEL, se svolením
V přerovské nemocnici se testuje novinka. Terapie virtuální realitou

„Naši žáci jsou zvyklí komunikovat nejen mezi sebou, ale i s námi dospělými,“ popisuje zkušená pedagožka, která na škole učí pětadvacet let. Ta se na hodinách češtiny snaží, aby bylo pro žáky i učivo gramatiky zábavou.

„Vysvětlit jim, že rozbor věty a souvětí je to nejkrásnější, co jim může český jazyk poskytnout, není jednoduché. Kromě procvičování gramatických jevů je potřeba žákům ukázat, jak se dá s větou hrát. Stačí přeskládání slovosledu, změna jednoho slovíčka - a děti pochopí, že jazyk je hrou,“ popisuje.

Žáci školy jsou velmi úspěšní jak v komunikaci a slohu, tak ve skladbě - v tomto kritériu válcují s 81,25% i konkurenci z krajských měst. „I když skladba není úplně jazyková disciplína, ale spíše logická,“ poznamenává.

Bývalou ředitelku úspěch deváťáků dřevohostické školy u přijímaček těší. „Obrovsky mě povzbudilo, že když se objevila informace o našem úspěchu v přijímacím řízení v Přerovském deníku. Reakce byla taková, že nám spousta lidí blahopřála. Naši absolventi nám telefonovali a velmi je to potěšilo. Pěkná byla také jedna věta, která se objevila na Facebooku - asi mají dobré učitele,“ uzavírá Nataša Kučerová.

Co jde a nejde žákům Základní školy Dřevohostice u přijímaček z matematiky a českého jazyka

Český jazyk %
- český pravopis 60,78
- komunikace a sloh 79,86
- porozumění textu 67,42
- skladba 81,25
- tvarosloví 49,48
- tvorba slov a slovní zásoba 61,90

Matematika %
- číselné výrazy, zlomky, desetinná čísla 41,67
- číslo a početní operace 69,44
- grafy, schémata, tabulky a slovní úlohy 36,00
- lineární rovnice, soustavy rovnic 16,67
- počítání s mnohočleny 34,26
- poměr, mapa 6,25
- převody jednotek 67,71
- přímá, nepřímá úměrnost 45,83
- slovní úlohy na číselné obory, rovnice 37,25
- výrazy s proměnnou 8,33

Úspěšnost podle témat:
Co znamenají čísla u témat? Jde o procento dobře vyřešených konkrétních úkolů z matematiky nebo českého jazyka žáky dané školy při přijímacím řízení na čtyřleté obory na středních školách.

Poznámka: Každému příkladu nebo otázce autor testů přiřadil oblasti, v kterých musí mít žák znalosti, aby mohl daný příklad/úkol/otázku vyřešit či odpovědět. Například k vyřešení příkladů v matematice je často třeba mít znalosti z více oblastí.

Zdroj: prijimacky.ai a Cermat