„Provádíme pravidelně monitoring ubytoven a nemáme signály o tom, že by se nás tento problém týkal. Šetření zjistilo, že pokud jsou v ubytovnách nějací cizinci, jedná se především o Ukrajince," řekla Marta Šintáková, vedoucí oddělení sociální prevence přerovského magistrátu.

Města jsou nyní odkázána pouze na rozhodnutí vrcholných politiků – ať už těch českých nebo v Bruselu. Od nich se bude odvíjet vše ostatní.

„Nemyslím si však, že by na problematice uprchlíků mohl někdo profitovat. Tyto skupiny obyvatel nedisponují žádnými příjmy a nemohly by dosáhnout ani na klasické dávky českého sociálního systému," vyjádřila svůj názor.

Vlastní potíže

Přerov má své vlastní vážné problémy – jsou zde vyloučené lokality s početnou romskou komunitou a pak také osmnáct sociálních ubytoven, ve kterých žije na 578 lidí. Sociální pracovníci ke konci března po dlouhé době zaznamenali pokles lidí, kteří v těchto zařízeních žijí.

Evropa páchá sebevraždu v přímém přenosu

Provozovatelé ubytoven otevřeně přiznávají, že na nezvané hosty z Afriky nebo Sýrie nejsou zvědaví.

„Při tak obrovských počtech uprchlíků, kteří se dnes pohybují po Evropě, je ale bohužel otázkou času, kdy dorazí i k nám do Česka," míní provozovatel jedné z ubytoven.

„V každém případě to může gradovat a už teď je zaděláno na velký problém. Evropa páchá sebevraždu v přímém přenosu," soudí.

Důraz na bezpečnost

Podle náměstka přerovského primátora Tomáše Navrátila (ANO), který má na starosti sociální oblast, se město musí postarat především o své vlastní občany.

„Zatím se to podle mě zbytečně nafukuje. V první řadě musíme vyčkat, jak se zachová stát. Kdyby se ale i u nás objevili lidé z uprchlických táborů, bylo by nezbytné zaměřit se ve spolupráci s policí na bezpečnost," řekl.

Radní a manažer prevence kriminality Jiří Kohout (SpP) se domnívá, že zvládnout uprchlickou krizi není v silách měst.

„Nacházíme se v situaci, kdy máme podfinancovanou a personálně nedostatečně zajištěnou policii i armádu. Kdyby nastal neřízený pohyb těchto osob po republice, nedokážu odhadnout, jak tomu budeme čelit s tím počtem vojáků a policie, které máme. Většina problémů může padnout na bedra měst, a ani ta nemají moc nástrojů," konstatoval.

Odkud míří uprchlíci

Podle výzkumné zprávy Amnesty International je nyní Evropa svědkem nejhorší uprchlické krize od druhé světové války. Před válkou už utekly čtyři miliony Syřanů a tíhu péče o ně nesou z 95 procent sousední státy. Jen v Libanonu tvoří uprchlíci pětinu populace.

Organizace upozorňuje i na tíživou situaci v Africe, kde jsou na útěku před konflikty v Nigérii, Jižním Súdánu, Středoafrické republice a Burundi přes tři miliony lidí. V jihovýchodní Asii už se letos pokusilo v cestě za lepším životem 25 tisíc uprchlíků překonat Bengálský záliv, ve Středozemním moři při plavbě z Afriky do Evropy zemřelo 1 865 lidí.