„Není od věci, že si tady připomínáme jeho osobnost. Na Středomoravské výstavě se připomínalo tří sté výročí úmrtí Karla staršího ze Žerotína, letos uplynulo 380. let, kdy 9. října 1636 zemřel na přerovském zámku," vysvětlil ředitel přerovského archivu Jiří Lapáček.

Karel starší ze Žerotína prožil pohnutý, dramatický život.

Pocházel z významného šlechtického rodu, během desetiletého pobytu v různých evropských zemích získal na svou dobu rozsáhlé vzdělání a poznával šlechtické rody.

Po návratu na Moravu začal v roce 1594 s politickou kariérou, během které dosáhl významného postavení, ale zažil také velmi dramatické pády.

„Jeho vrcholem bylo to, že v letech 1608 až 1615 zastával úřad zemského hejtmana Markrabství moravského. Na druhé straně sehrál významnou, ale kritizovanou roli v době českého stavovského povstání, protože z pohledu českých stavů zdržoval připojení moravských pánů k povstání, a tím stavovská revolta ztratila původní impuls," přiblížil dále.

Díky velkému množství archivního materiálu si dnes můžeme vytvořit plastický obrázek o jeho osobnosti a myšlení.

„Více než osm tisíc listů, které se zachovali v kopiářích a jsou nyní uloženy v Zemském archivu v Opavě. Jedná se o korespondenci, kterou psal česky, latinsky, německy, francouzsky a italsky," prozradil.

Pomáhal poddaným i trestal

Panství v Přerově zdědil Karel starší po svém strýci Fridrichovi v roce 1598.

Když roku 1629 odešel z Moravy do Vratislavi, tak si ponechal pouze dvě panství – Brandýs nad Orlicí, kde se narodil, a právě Přerov.

Publikace Jiřího Lapáčka obsahuje pasáže, které se týkají vztahu šlechtice k Přerovu.

„V korespondenci se můžete seznámit s tím, jak pohlížel na Přerov jako na celek, na jeho hospodářství, na jeho správu, jak pomáhal poddaným, když se na něj obraceli se svými problémy. Uměl také trestat, nelze si jeho vztah k Přerovu idealizovat, nicméně byl kladný a nepohlížel na něj jen jako na majetek, který mu přináší zisk," uzavřel k brožuře, která je k dostání v Městském informačním centru.