„Nejhorší, co se na klasickém táboře může stát, je, když dítě po večerech teskní po mamince. Párkrát jsem si takový pláč vyslechla v telefonu a už malou raději na tábor neposílám,“ líčí své zkušenosti Alena Skoumalová z obce na Přerovsku. Příměstské tábory ale podobná traumata odbourají. Po nabitém dni totiž děti odcházejí domů ke svým rodičům.

„Nabízíme několik turnusů, a každý si může vybrat to své,“ shrnula vedoucí oddělení příležitostných aktivit ze Střediska volného času Atlas a Bios Dagmar Kolomazníková. Letos jsou to třeba tábory Hurá na prázdniny, Po stopách Malého Prince, Letem světem starověkem, Se zvířaty za zvířaty a nebo Putování po kraji.

Děti ale můžou zažít i sportovní tábor, léto v přírodě a nebo loučení s prázdninami.

„Tábory jsou určeny pro děti od 6 do 15 let. Můžou se zapojit do práce s keramickou hlínou, výtvarných hrátek, ale připravena je pro ně i spousta her, sportovních aktivit či zajímavých výletů,“ podotkla.

Letem, světem starověkem

Většina příměstských táborů je prý už díky velkému zájmu ze strany rodičů obsazená. „Zbylo nám jen několik míst počátkem července, kdy se můžou děti zapojit do projektů Hurá na prázdniny, Putování s písničkou a nebo Letem, světem starověkem,“ shrnula.

Hravé příměstské tábory pořádá pro děti také přerovský Klub Dlažka.

„Běží v různých termínech, vždy od pondělí do pátku. Pro děti máme zajištěný oběd a podnikáme různé výlety do okolí, třeba na Tesák a nebo do zoologické zahrady na Svatém Kopečku. Když je špatné počasí, věnujeme se zase sportu nebo hrám,“ shrnul Jaroslav Biolek z přerovského Klubu Dlažka. Podle něj se do příměstských táborů nejčastěji hlásí děti ve věku kolem desíti let.

Lepší, než flákat se na ulici

„Je to jedině dobře, aspoň se školáci o prázdninách nějak zabaví a nenudí se. Je to lepší, než se poflakovat po ulicích,“ vyjádřila svůj názor Helena Šírová z Přerova. Na klasický tábor ale nedá dopustit Michal Slaný, který má jedenáctiletou­ dceru.

„Jezdíme s Dlažkou do Rajnochovic, a pokaždé jsme byli spokojeni,“ řekl. Jeho dcera k tomu dodává: „Byla jsem loni i předloni, ale asi nejvíc se mi líbil tábor Večerníčkománie,“ přiblížila. „Pokud to jen jde, jedeme co nejdál od Přerova, takže naše děti tráví prázdniny u babičky a nebo s námi,“ uzavřela jiná z dotázaných maminek Stanislava Sutterová.