Jak obyvatelé zdejších ghett, tak i policisté, si uvědomují, že stačí málo, a napětí se může přenést do jiných koutů v zemi.

Přerov, kterým v minulosti dvakrát prošli radikálové, není výjimkou.

Vstup jen s klubovou kartou

Romští obyvatelé potvrzují své obavy.

„Máme strach, děcka raději nepouštíme ven na ulici. Hrají si jen na dvorku, abych na ně viděla,“ řekla mladá žena ze Škodovy ulice.

Mezi místními lidmi se čas od času rozšíří zaručená zpráva o příjezdu „skinů“, jak nazývají pravicové radikály.

„Teď v sobotu mají přijet, říkali to. Chtěli jsme jet na pouť na Kopeček, ale nemůžeme,“ rozhazuje zoufale rukama.

Starší Rom jí ale oponuje. „To je nesmysl, nic o tom nevím,“ tvrdí.

Když dojde řeč na hlavní příčiny rostoucího napětí mezi Romy a „gadži“, jsou zdejší obyvatelé radikální.

„Jasně, že se to stupňuje. Ale můžete za to i vy. V Přerově diskriminace je, to bez debaty. Vždyť do několika restaurací u nádraží vás pustí jen s takzvanou klubovou kartou. Co to je? Nikdo z vás ji nepotřebuje! Chtějí nám tím jasně vzkázat, že mezi ně nepatříme,“ vysvětluje Petr Horváth, který si dal tu práci a oslovil televizní štáb, aby jeho návštěvu v jednom z takových podniků zdokumentoval.

„Nejhorší je, že číšnice té restaurace, kde po nás klubovou kartu chtěli, se vůbec netajila tím, že je rasistka. Řekla to natvrdo na kameru,“ pozastavuje se.

„Já stále opakuji, že my tady občanskou válku nechceme. Chceme být v klidu, žít s ostatními v pohodě. Nechceme, aby mezi námi byly rozbroje a války,“ zdůraznil.

Přerovští Romové podle svých slov s těmi na Šluknovsku komunikují.

„Jsme samozřejmě v kontaktu. V dnešní době vymožeností je to možné. Píšeme si přes facebook nebo přes skype. Víme, co se tam děje a cítíme nějaké napětí, my ale stále doufáme, že k něčemu takovému v Přerově nedojde,“ řekl Horváth.

Policie: situaci máme pod kontrolou

Republikoví i městští policisté se shodují na tom, že je ve městě relativní klid. I když se v minulých měsících objevilo několik útoků ze strany Romů na civilní obyvatele.

K prvnímu došlo v březnu, kdy se stal obětí dvou romských útočníků sedmadvacetiletý muž.

V nemocnici s těžkým zraněním skončil nedávno také jednatřicetiletý muž, na něhož zaútočil poblíž kavárny v Denisově ulici v Přerově sedmnáctiletý romský mladík.

„Máme specialisty na extremismus a problematiku národnostních menšin a situaci pozorně sledujeme. Zatím ale nemáme informace o tom, že by docházelo k eskalaci napětí. I tento poslední případ je pouze kriminální delikt a nemá rasový podtext,“ zmínil šéf přerovské policie Martin Lebduška.

Obrousit hrany v Přerově, který má bohaté zkušenosti s pouličními nepokoji díky dvěma pochodům radikálů v minulých letech, podle policistů výrazně pomáhá projekt s názvem „Tour de dvůr“.

„Hlavně díky němu máme přesné informace o tom, co se děje. Jsme, stejně jako republiková policie nebo neziskové organizace, v těsném kontaktu s Romy a mluvíme s nimi o problémech,“ popsal ředitel Městské policie v Přerově Omar Teriaki.

Podle něj je situace ve městě stabilní.

„Ke Šluknovsku se to nedá přirovnat, protože tam se přistěhovalo velké množství Romů. V Přerově se ale nic výrazně nezměnilo, vše je při starém,“ dodal.

Kde není žalobce, není soudce

Nejen lidé z ghett, ale i někteří obyvatelé Přerova, kteří se sami stali obětí násilí ze strany Romů, mají ale strach.

„Čemu máme věřit? Že nám někdo pomůže? Mě zmlátili tágem a prohodili sklem tak, že jsem skončil se zraněním v nemocnici. Jim se ale stejně nakonec nic nestane,“ pokrčil rameny jeden z poškozených, který si ale nepřál uvést jméno.

Podle olomouckého politologa Pavla Šaradína existuje jen jediná cesta, jak rostoucí napětí zmírnit – změna legislativy a důsledné dodržování zákonů.

„Je docela myslitelné, že nálady, které teď panují na Šluknovsku, se můžou brzy přenést i do Přerova. Jde o celorepublikový problém,“ řekl.

Zaručený recept na řešení situace ale podle něj není.

„Je nutné začít od potírání drobné kriminality a tady by určitě pomohl návrh, aby ten, kdo podesáté spáchá nějaký přestupek, byl registrován. Mělo by jít taky více peněz do projektů sociální oblasti a větší podporu si zaslouží i veřejně prospěšné práce, které můžou Romové vykonávat,“ míní.

Stejného názoru je i šéf přerovských strážníků Omar Teriaki.

„Poškození se často bojí věc nahlásit, a když skončí u správního orgánu, ve finále je efekt takový, že nikdo není potrestán. Celé řízení tedy nevnímají jako zásah spravedlnosti, ale spíše jako velkou nepříjemnost. Příště proto raději sklopí hlavu, než by něco řešili,“ řekl Teriaki, který si myslí, že jednou z hlavních příčin frustrací na obou stranách je špatná vymahatelnost práva.

„Hlavní je nám oznámit i sebemenší banalitu, protože jen tak můžeme lidem pomoci,“ uzavřel šéf přerovské policie Martin Lebduška.

Petra Poláková-Uvírová, Naděžda Švrčková