Přerov má s Dělnickou stranou bohaté zkušenosti – její zástupce Jiří Švehlík byl totiž oznamovatelem Pochodu proti rasismu, který před rokem proměnil ulice města ve válečnou zónu.

Výroky místopředsedy strany Jiřího Štěpánka, jenž na květnovém mítinku na náměstí použil slovní spojení „národní socialismus“, se dokonce zabývala policie.

„Dělnická strana směřovala k potlačení rovnoprávnosti občanů, a to zejména na základě národnostního klíče nebo sexuální orientace. Navazuje programovou podobností a využívanou symbolikou na německý nacionální socialismus, tedy totalitní ideologii, neslučitelnou s demokracií a základními lidskými právy a svobodami,“ shrnul verdikt Nejvyššího správního soudu jeho mluvčí František Emmert.

Rasimus bude pořád, myslí si Romové

Přerovští Romové z ulic Škodova, Kojetínská a Husova s rozpuštěním Dělnické strany souhlasí, i když si myslí, že měl tento krok přijít mnohem dříve.

„Pro většinu místních je to dobrá věc, protože už nemůžou dělat takové akce, jako dříve. Problém tím ale nezmizí a je docela možné, že se jen přesune jinam – třeba do nějaké nové strany,“ myslí si Petr Horváth ze Škodovy ulice. Ostatní obyvatelé čtvrti s ním souhlasí.

„Furt tady bude rasismus, oni tady budou pořád. Ale že je rozpustili, je jedině dobře. Když byl ten pochod, tak jsme byli venku a bránili své rodiny. Nebáli jsme se jich a ani teď se nebojíme,“ dodal také jiný z místních.

Stejné obavy sdílí i tajemník města Jiří Bakalík, který loni aktivity extrémistů v Přerově bedlivě sledoval a dával podnět na policii na Dělnickou stranu kvůli výrokům jejího místopředsedy.

„Je to akt, který přišel pozdě a je možné, že strana bude v politice dál pokračovat, i když v jiné podobě,“ myslí si.

Dubnový pochod město poučil

Pracovníci přerovského magistrátu podle něj od té doby prošli školením, jak v případě oznámení podobné akce radikálů postupovat.

„Zpočátku jsme totiž vůbec nevěděli, co se vlastně bude dít. Dělnická strana nás žádala o povolení k takzvanému Pochodu proti rasismu. Nikdo nevěděl, co si pod tím má představit,“ přiznal tehdejší nezkušenost města.

Loňského pochodu radikálů Přerovem se 4. dubna zúčastnilo na sedm stovek pravicových extrémistů a zhruba stejné množství policistů z pořádkových sil. Při defilé radikálů v lokalitách kolem nádraží bylo zraněno šest policistů, tři strážníci a dva extrémisté.

Na místě bylo zadrženo třicet radikálů, policie ale nakonec začala stíhat pouze dva mladíky ve věku 19 a 22 let.

O propojení strany s extremisty nikdo nepochybuje

Rozhodnutí soudu o rozpouštění Dělnické strany přivítaly i organizace, které se věnují romské otázce.

„Jsme rádi, že se stát k této věci naučil zaujímat postoj. Sdílíme obecný názor, že je Dělnická strana s pravicovými radikály propojená, a to je špatně. Náš analytik poukazoval například na identitu symbolů současných extrémistů s těmi, které používala německá nacistická strana za druhé světové války,“ řekl Martin Navrátil z vládní Agentury pro sociální začleňování.

„Pod rozsudek soudu bych se klidně podepsal, včetně toho, jak soudce varoval, že tento verdikt není samospasitelný. Je pravděpodobné, že se lidé, spojení s Dělnickou stranou, zase přesunou jinam. Přesto je dobré, že to extremistům zkomplikovalo situaci,“ konstatoval i bývalý šéf organizace Kappa Help v Přerově Michal Majer, který se problematikou zabýval.

Z bleskové ankety mezi obyvateli Přerova ale vyplynulo, že ne všichni lidé vnímají aktivity Dělnické strany jako něco negativního. Ba naopak. Většina dotázaných se však odmítla pod svůj názor podepsat.

„Dávali dosti najevo, co se jim nelíbí, a mluvili z duše normálním lidem. Třeba na téma takzvané diskriminace Romů,“ shrnul svůj názor na politiku Dělnické strany sedmdesátiletý muž z Přerova.

„Začali špatně a moc se vytáhli. S těma černýma by mi to nevadilo, ale jim vadili taky Vietnamci a další rasy. Byli to hloupí kluci, ale s některými jejich názory souhlasím, “ doplnil také osmašedesátiletý Karel Vokurka z Přerova.

Petra Poláková-Uvírová, Pavla Kubištová