Pasáž, která je zajímavá i z architekto­nického hlediska, za první republiky zdobily prosperující obchůdky – papírnictví Sehnal, uzenářství a řeznictví Sekera nebo lahůdky a smíšené potravinářské zboží Bouda.

„Její vznik je spojený s výstavbou obytných nájemních domů v ulicích Kratochvílova a Palackého ve dvacátých letech minulého století,“ vrátila se do minulosti Lenka Chalupová, vedoucí oddělení komunikace přerovského magistrátu.

Podle ní byla do roku 1923 mezi domy číslo 120 a 119 v Kratochvílově ulici ulička, vedoucí mezi zahradami těchto domů k parčíku Komenského.

„Tento pozemek byl obecní, a proto vznikl požadavek na zachování veřejného průchodu a stanovení jeho parametrů,“ shrnula.

Později zde vyrostlo několik domů, které spojovala zastřešená obchodní pasáž. Na její stavbu bylo vydáno povolení v roce 1923 a otevřena byla o rok později. Pasáž byla podsklepena pro sklady uhlí a podzemní dráhu pro rozvoz uhlí a zboží do dvaceti krámků.

close zoom_in

Velká pasáž v roce 2011 (nahoře) a ve 30. letech minulého století (dole)

close zoom_in

Asijská ulička

Za dobu své existence prošly prostory, navazující na pasáž, řadou úprav – z nich největší zásah do původního výrazu vnesly opravy z listopadu 1988. V posledních dvou desetiletích ale pasáž chátrá a zabydleli se zde asijští prodejci.

„Po opravách voláme už několik let, protože je ve špatném technickém stavu. Jenže dosud se nám nepodařilo najít společnou řeč s jednotlivými vlastníky částí pasáže ohledně financování oprav. Teď chceme jednání znovu oživit a pokusit se s nimi domluvit,“ řekl náměstek přerovského primátora Josef Kulíšek (ODS).

Studie na oživení této části města vznikla už v roce 2001, takže zbývá jen jediné – dohodnout se se soukromými majiteli domů na spolupráci.

„Radnice totiž vlastní jen část této zóny – a to v místě, kde se nachází Městské informační centrum. Jsem přesvědčený, že si celá pasáž zaslouží, aby se jí vrátila důstojná podoba,“ myslí si také přerovský primátor Jiří Lajtoch (ČSSD).

Kompletní rekonstrukce za 6 milionů

Deset let stará studie na rekonstrukci pasáže byla zpracována ve dvou variantách.

„Jedna řešila jen kosmetické úpravy. Druhá pak kompletní rekonstrukci – tedy sjednocení výkladů, výměnu dlažby a vzduchotechniky,“ vzpomněl vedoucí odboru koncepce a strategického rozvoje Pavel Gala.

Před deseti lety byly opravy ve druhé variantě vyčísleny asi na šest milionů korun. Stávající majitel pasáže Petr Peška už dříve v této souvislosti uvedl, že se rekonstrukce bez pomoci města neobejde.

„Snažíme se alespoň stabilizovat stav tak, aby se nezhoršoval, a proto jsme zakázali autům vjezd do pasáže. Na rozsáhlejší úpravy ale nejsou peníze. Do každého bytu investujeme ročně 250 tisíc korun a jen nová předzahrádka u restaurace Corso nás přišla na milion korun,“ vylíčil.