Mimořádná prohlídka této výstavy přilákala velký počet lidí. Už od šesté hodiny večerní se u pokladny tvořily fronty. Čekání bylo u vstupu zpříjemněné kokosovou laskominkou, která byla připravenou podle autentického receptu tak, jak ji ochutnali cestující druhé třídy v den potopení lodi.

Někteří návštěvníci za výstavou cestovali velké vzdálenosti.

„Byl jsem spokojený. Líbilo se mi tady hlavně to povídání u promítaných fotografií. Dozvěděl jsem se o akci dnes odpoledne v rádiu a tak jsem se přijel podívat. Hodně se totiž zajímám o Titanic,“ řekl Lukáš Mikula z Bohumína, který jel na výstavu přes sto kilometrů.

V prvním přístupném sále prezentoval dobové fotografie zachycující zrod, vzestup a pád této legendární lodi samotný kurátor výstavy a ředitel muzea Radim Himmler. Ten se ujal i odborného komenáře těchto snímků.

Další částí výstavy byla návštěva lodní kavárny, ve které vystupovalo kvarteto muzikantů. Hudebníci se prý dali dohromady náhodně a jejich repertoár tvořily skladby, které před sto lety zněly na palubě lodi.

„Hrajeme například valčík z operety Veselá vdova, pak dáme nějaký ragtime a další šlágry. Na závěr zahrajeme skladbu Blíž k tobě, Bože můj, jak to tehdy zaznělo posledně na lodi,“ sdělil houslista David Postrhon z Olomouce.

Ten prozradil, že kapel hrálo na Titanicu více.

„Na každé palubě hrála jiná, s odlišným složením nástrojů. Bylo tam slyšet mnoho stylů,“ dodal David Postrhon.

V orchestru, který na palubě zahynul, hrál prý i český hudebník.

„Uvádí se, že tam byl český houslista, ale není to doložené. Orchestr hrál opravdu do poslední chvíle lodi, i když paluba byla nakloněná. Nikdo z něj se nezachránil,“ uvedl autor námětu výstavy Vladimír Gračka.

Nejvíc se líbila dobová výzdoba

Pro případ lodní katastrofy byla v muzeu připravena takzvaná člunová paluba, kde se návštěvníci učili vyrábět papírové lodičky, parníky a záchranné čluny. Zde z papíru tvořily především děti, kterým pomáhali členové místní šermířské skupiny vypomáhající na zámku.

„Určitě je to zajímavá akce. Začínáme tady skládáním lodí z papíru. Děti se tu těšily, protože je to ve večerních hodinách. Vykládali jsme jim o Titanicu, takže byly zvědavé,“ pověděla návštěvnice výstavy a matka dvou dětí Alena Horáková z Penčic.

Celou výstavou provázel a komentoval milovník historie Titaniku, sběratel a námořník Vladimír Gračka, který účastníky zaujal svým odborným a poutavým výkladem. Byl k dispozici především v hlavním sále výstavy a odpovídal na veškeré dotazy.

„Když konstruktér a kapitán lodí zjistili, že se loď za dvě a půl hodiny potopí, tak důstojníci začali spouštět čluny. To se odehrálo asi deset minut po půlnoci. Bohužel ty čluny byly obsazené pouze z poloviny a zachránilo se pouze 705 cestujících, převážně žen a dětí,“ odpovídal Vladimír Gračka.

Při velmi rychlém potopení Titanicu ztratilo svůj život více jak dvě třetiny cestujících slavné lodi.

„Potopil se zhruba ve dvě hodiny a patnáct minut. Zahynulo na něm přes 1500 cestujících včetně posádky, tedy i kapitána a prvního důstojníka,“ uzavřel Vladimír Gračka.

Věšina lidí odcházela z derniéry výstavy spokojená.

„Bylo to fajn. Nejvíc se mi líbila ta dobová výzdoba,“ podotkla návštěvnice výstavy Veronika Pospíšilíková z Přerova.