„Vánoce jsou vždy okamžikem, kdy si člověk uvědomuje, co je pro něj podstatné,“ říká děkan přerovské farnosti Josef Rosenberg.

Pro nás, obyčejné smrtelníky, znamená vánoční čas zklidnění, ale i odpočinek a mnohdy nepříjemné bilancování. Jak by měl člověk prožít advent tak, aby byl opravdu pokojný?
Před vánočními bohoslužbami je dobré připravit se duchovně zpovědí a narovnat své vztahy k bližním. To je předpokladem Vánoc, protože Vánoce jsou o tom, že se lidé sejdou a neměli by mezi sebou mít rozpory. A pokud jsou, měli by se je snažit překonat - k tomu slouží Svatá zpověď a připravování skrze dobu adventní. Každá rodina se může sejít k modlitbě před Vánocemi třeba u adventního věnce. Jsou to chvíle, kdy si člověk uvědomuje, co je pro něj podstatné. Je důležité najít si čas, i když víme, že nás doba na sklonku roku tlačí všechno uzavírat a dokončovat, protože se bude na Nový rok vyhodnocovat. Konec roku je pro každého náročný. Ale jak víme - ani Svatá rodina to neměla na cestě do Betléma zrovna jednoduché. Když ale člověk vnímá, že je v božích rukou, tak to vždycky dobře dopadne. A to je ta víra, která je ve své podstatě jistotou - že Bůh člověka neopouští, že je s ním i v těžkých situacích.

Letošní rok byl z pohledu událostí, ke kterým došlo v Přerově, tím méně radostným. Životy některých rodin změnily obrovské tragédie, při kterých bohužel umíraly i děti. Naší zemi se opět nevyhnuly politické karamboly a přešlapy politiků. Jak hodnotíte letošní rok z pohledu událostí, které jsme v našem městě prožívali?
K nešťastným událostem dochází - a to nejen v Přerově. Viníkem je všeobecná bezohlednost a sobeckost, která může vyústit až v násilné činy, vraždě pod vlivem drog… Můžeme se ptát, proč jede někdo bezohledně rychle v autě. Nebo se můžeme ptát, proč někdo ukončil svůj nebo cizí život. Vždy to má souvislost s tím, že by se ty věci zřejmě nestaly, pokud by jeden člověk viděl toho druhého. Společnost v tuto chvíli umírá na velkou sobeckost a nezájem člověka o druhé. Což je asi drsně řečeno, ale ta doba k tomu spěje. Spousta lidí žije spíše osamoceně a samota dnes velmi ohrožuje, i když si to mnozí neuvědomujeme. Často je člověk více na sociálních sítích, než aby byl s těmi druhými. Dnes také vnímáme jako rodinu pouze ty nejbližší - děti, rodiče a sourozence. Dříve to ale byli i dědečkové, babičky a další příbuzní - strýcové, tety a lidé z širšího okruhu. Lidé se potkávali a zdravili na ulici, ale znali se i sousedé v paneláku. Dnes běží život velmi rychle a anonymita je obrovská. A má to své negativní důsledky.

Žít každý den z boží blízkosti

Naše země si letos připomněla třicet let od pádu totalitního režimu. Vzpomínali jsme a zároveň hledali souvislosti s dnešní dobou. Rozdíl mezi soudržností občanů v listopadu 1989 a „rozdělenou“ společností v roce 2019 je do očí bijící. Kvůli rozdílnému politickému smýšlení se spolu pomalu nebaví příbuzní a přátelé. Myslíte si, že k atmosféře rozdělené společnosti přispěli i politici?
Politika vždycky dělí společnost a dělit bude. V současné době jsme ale svědky toho, že se politika snaží hýbat životem lidí. Trochu jinak je to v menších městech - místní politiku totiž tvoří lidé, kteří jsou z Přerova, a když v politice skončí, zase budou žít v Přerově. Jestli je tedy ve vedení města ta či ona strana, není zase tak podstatné. Lidé zde zůstávají a pracují pro město. Vítám vždycky každého člověka, který chce něco zlepšit. A myslím si, že z pohledu Přerova se toho děje poměrně dost. Sice všichni nadávají, že je pořád něco rozkopané, ale to je jen znamením toho, že se něco buduje a jde dopředu.

Z církevního hlediska byl rok 2019 také třicátým výročím svatořečení Anežky České. Co očekáváte od toho příštího roku?
Svatořečení Anežky České bylo důležitým momentem, protože k němu došlo těsně před událostmi, které vedly k pádu režimu. Možná je to náhoda, ale víme, že náhody neexistují. Protože víme, že svatá Anežka ve své době usmířila královskou rodinu, psala dopisy svaté Kláře, svatému otci, byla vzdělaná a politicky zdatná. Snažila se vyjednat příměří a narovnat věci. Každý svatý pokračuje dál ve své činnosti a zvláštním způsobem se přimlouvá i v nebi. Jistě ne náhodou je svatá Anežka tou, která byla příčinou naší svobody. Samozřejmě, že těch kamínků do mozaiky bylo vsazeno spousta. A každý, kdo nějak přispěl, se může radovat z té velké svobody, která teď dostává jiné obrysy a vidíme, že má i svá úskalí. Je neuvěřitelné, že máme v historii našeho národa období třiceti let relativní svobody a také obrovského blahobytu, který jen těžko dokážeme zpracovat. Takže ten výhled na příští rok bude zase spočívat v tom, že člověk musí žít každý den z boží blízkosti. Bůh dává každému možnost, že se každé ráno probudí a záleží jen na něm, co s tím dnem udělá. Samozřejmě, že když budeme spoléhat jen sami na sebe, tak nic zvláštního neuděláme. Když do toho dne ale pozveme Pána Boha a budeme se snažit s těmi druhými vyjít o trochu lépe než včera, tak ten život bude mít smysl a bude zase radostnější.

Myslíte si, že se svatá Anežka Česká tak trochu symbolicky po třiceti letech připomněla a lidé mají znovu touhu zasazovat se o svá práva a bojovat za svobodnou společnost?
Určitě. I pouť za poděkování, která proběhla v Římě, byla určitým gestem a vzpruhou i pro církev. Příklady svatých se vždy v každém čase připomínají, protože ukazují směr. Víra není jen morálka. Víra je především to, že poznáváme Boha, který nás přišel zachránit. Sám Kristus říká, že přišel pro nemocné a hříšné. Přišel člověka vytrhnout z jeho bolestí. Neděje se to ale mávnutím kouzelného proutku. Člověk se musí přičinit.

Vánoce jako velký dar člověku

Jaké je podle vás hlavní poselství Vánoc?
Hlavním poselstvím Vánoc je, že se Bůh stal člověkem. Oslavujeme Vánoce jako velký dar člověku - Bohu nejsou lhostejné naše lidské těžkosti a osudy, protože se stal člověkem, aby nás doprovázel na naší cestě. Přijímá nás, což krásně vyjadřuje děťátkem v betlému. Dítě se dokáže usmát a vztáhnout ručky ke každému. Na dítě se usměje každý, kdo je normální, přijímá ho každý. Dveře jsou otevřené pro každého, ať věřícího nebo nevěřícího. Bůh nedělá rozdíly, a proto se Vánoce slaví na celém světě. Na Vánoce se vždy uzavírají alespoň krátkodobá příměří, a to i v těch zemích, kde křesťanství není tak zakořeněno. Je to období míru, kdy sestupuje Bůh na tuto zemi.

Spousta lidí chodí do kostela jen o Vánocích, kdy je na Půlnočních často plno. Kouzlo nejkrásnějších svátků v roce tedy zažívají díky návštěvě kostela i zarytí ateisté… Vnímáte to jako dobrou zprávu?
Spousta lidí chce Vánoce prožít. Samozřejmě, že nepředpokládám, že dojde k nějakému zázračnému obrácení, ale je to jedna z možností, jak Vánoce oslavit. Kostel svatého Vavřince bude během svátků otevřený celé odpoledne tak, aby se mohly jít rodiny s dětmi podívat na betlém. Na Boží hod vánoční a na Štěpána bude přístupný od 14 do 18 hodin, druhý svátek vánoční, tedy 26. prosince, se otevře od 14 do 16 hodin. Po oba dva dny bude otevřený v době od 14 do 17 hodin také kostel sv. Michala na Šířavě. Mezi svátky, a to v době od 27. do 29. prosince, bude betlém přístupný od 15 do 18 hodin. Na Nový rok si ho mohou lidé prohlédnout od 15 do 18 hodin.

Co byste popřál Přerovu a Přerovanům do nového roku 2020?
Ať se mají rádi, ať se vztahy v rodinách utuží a lidé více vnímají, že to, co člověk vlastní, nemusí být jen něco materiálního.