Jak potvrzují údaje z Českého statistického úřadu, migrace obyvatel mezi okresy a velkými metropolemi funguje dokonale. Nejvíce lidí se totiž z Přerovska odstěhovalo do Olomouce a do Prahy.

Statistiky naznačují, že největší soulad panuje mezi městy na Hané. Pokud hledáme „náplavy,“ které se na Přerovsko v minulých letech přistěhovaly, tak nejsou nikdy z příliš velké dálky.

Nejvíce lidí přibylo do měst a obcí kolem Bečvy z Olomoucka - a to 3 420, hned na druhém místě je Kroměříž (1 729), na třetím Prostějov (962). Na dalších pozicích jsou Vsetín, Nový Jičín a Ostrava.

Naopak nejméně atraktivní je Přerovsko pro obyvatele Plzeňska - za dvanáct let se jich odsud do našeho okresu přistěhovalo jen sedm.

Nejvíce lidí uteklo do Olomouce

A kam Přerované, ale i obyvatelé Hranicka či Lipnicka podle statistik nejčastěji utíkali? Jejich volba byla jasná - nejvíce lákala hanácká metropol a okolí - na Olomoucko se přestěhovalo 3 378 lidí.

Lepší výdělek, kultura a atmosféra velkoměsta přivedla spoustu lidí také do Prahy, která se stala druhou nejvyhledávanější destinací a pohltila 2 343 obyvatel přerovského regionu.

Do Kroměříže zamířil třetí největší počet lidí (2 213) a lákal také tradiční hanácký rival, kterým je město Prostějov. Do tohoto okresu se přestěhovalo 1087 obyvatel přerovského regionu. Zhruba stejně lidí se odstěhovalo i do Brna (1012).

Jak odlivu zabránit?

Přerovská radnice se snaží odliv zejména mladých lidí, který se rok od roku zvyšuje, zastavit - ale nedaří se to.

„Jedná se o druh ekonomické migrace, který v krátkodobém horizontu nejde zastavit a chce to více času. Musíme nabídnout mladým lidem perspektivu - nejen dobrou práci, ale i slušné podmínky k žití,“ zhodnotil přerovský primátor Petr Měřínský (ANO).

Fakt, že se nejvíce lidí z Přerova stěhuje právě do Olomouce, ho příliš nepřekvapuje.

„Je zde více pracovních příležitostí a mnozí z těch, kteří do hanácké metropole odejdou studovat, už se domů nevrátí,“ poznamenal.

Podle zastupitele Josefa Nekla (KSČM) je ale důvodů toho, proč lidé z Přerova odcházejí, více.

„Nabídka pracovních příležitostí není schopna uspokojit potřeby kvalifikovaných mladých lidí. Problémem je i špatná dopravní dostupnost a chybějící dálnice. S tím samozřejmě souvisí i zhoršená kvalita životního prostředí,“ soudí.

Velkou roli v Přerově pak podle něj hrají i vztahy mezi majoritou a menšinou.

Ani v loňském roce se trend odlivu obyvatel nezměnil a z Přerova se odstěhovalo na 793 lidí, takže dnes žije ve městě 42 991 lidí. Zvýšil se také průměrný věk Přerovanů, který v minulém roce dosáhl téměř 45 let.