Fámy, které se v posledních týdnech vyrojily v Přerově v souvislosti s uprchlíky, neberou konce.

Některé z nich mají přitom až komický nádech – někdo údajně spatřil rodinu migrantů, která se ukrývala v lesích u Kokor, jiní zase zaregistrovali údajný autobus s migranty u zdejší školy.

„Asi půl kilometru za dědinou je bývalá policejní střelnice a nikdo neví, jak pravdivé tyto informace jsou. Nikdo samozřejmě nechce, aby tu zařízení podobného typu bylo," komentovala úvahy místních členka místního výboru v Žeravicích Jana Dostálová.

Podle další členky výboru Daniely Novákové nikdo žádný pohyb v obci nezaznamenal. „Je to absurdní. To bychom si něčeho takového všimli," řekla.

Policie informace o pohybu nelegálních migrantů v regionu popřela.

„Na Přerovsku se žádné záchytné zařízení pro zajištění cizinců nenachází. V Olomouckém kraji evidujeme k dnešnímu dni pouze dva záchyty, při nichž bylo zajištěno deset nelegálních migrantů," uvedla krajská policejní mluvčí Irena Urbánková.

Tři muži afghánské národnosti byli už v červenci zadrženi na vlakovém nádraží v Přerově a sedm irácké národnosti pak 1. září na vlakovém nádraží v Zábřehu na Moravě.

Současná zařízení nejsou naplněna

Podle aktuálních statistik ministerstva vnitra nejsou stávající detenční zařízení v republice ani kapacitně naplněna.

Data, která byla k dispozici k půlnoci ze 21. na 22. října, hovoří o tom, že například v Bělé pod Bezdězem je z celkových 770 volných míst obsazeno pouze 242. Ve Vyšních Lhotách je volných míst 452 a v současné době je zde 186 lidí.

Zástupci přerovské radnice se neobávají toho, že by měli uprchlíci zájem setrvávat v České republice déle, než je to nutné.

„Nemyslíme si, že by pro Přerov uprchlíci představovali nějaký problém. Když migranti opustí detenční zařízení, tak rychle mizí někam jinam, protože Česká republika nepatří mezi šampióny ve výši poskytování sociální podpory, která je vztažena na průměrnou mzdu obyvatel," uzavřel manažer prevence kriminality a radní Jiří Kohout (SpP).