Tato dvě jména nejmladších obětí připomínají krvavě potlačené Přerovské povstání, od kterého uplyne v sobotu šedesát pět let. Historickou událost připomíná výstava v Muzeu Komenského v Přerově, která potrvá ještě celý příští týden.

„Spontánní povstání vzniklo v přerovských ulicích na základě mylné informace o konci války, která se začala šířit městem 1. května 1945 v časných ranních hodinách,“ vylíčil kurátor výstavy Petr Sehnálek z Muzea Komenského v Přerově.

Vysílání zahraničního rozhlasu, kde se mělo mluvit o kapitulaci většího německého uskupení, tehdy lidé zaměnili za mylnou informaci o konci války. Jako první se tato zpráva podle pamětníků objevila ve Ztracené ulici, a potom se šířila dál po městě jako lavina. Všichni jí uvěřili.

Lidé se začali spontánně shromažďovat před radnicí na dnešním náměstí T.G. Masaryka, před budovou tehdejšího okresního úřadu ve Smetanově ulici a na jiných místech.

Dávali najevo radost z konce okupace, zpívala se hymna, likvidovaly německé nápisy a vyvěšovaly československé vlajky.

Němci ale ještě nebyli u konce s dechem a už v odpoledních hodinách začaly v Přerově tvrdé boje.

„Ke střetům s německými vojáky docházelo na různých místech a velmi dramatické byly boje před nádražím,“ připomněl Sehnálek. Ozbrojené střety si zde vyžádaly minimálně deset lidských životů.

Němci postupně ovládli celé město 2. května a odpoledne vynesli rozsudek nad jednadvaceti zatčenými muži. Odsouzení byli ještě večer převezeni na vojenskou střelnici v Olomouci – Lazcích, kde byli zastřeleni a jejich těla skončila v hromadném hrobě.

Přerovské povstání si vyžádalo jednačtyřicet lidských životů. Sedm lidí padlo při bojích ve městě, deset v přednádraží, tři byli umučeni a nebo utýráni a jednadvacet popraveno. Dvacet lidí utrpělo zranění.