Přerovské povstání, které patří k nejkrvavějším kapitolám v historii města, začalo na základě mylné informace o konci války, která se začala šířit mezi lidmi 1. května 1945 v časných ranních hodinách. Vysílání zahraničního rozhlasu, ve kterém se mělo mluvit o kapitulaci většího německého uskupení, tehdy lidé zaměnili za mylnou informaci o konci války.

Jako první se podle pamětníků zpráva objevila ve Ztracené ulici, a potom se šířila dál po městě jako lavina. Všichni jí uvěřili. Lidé se začali spontánně shromažďovat před radnicí na dnešním náměstí T. G. Masaryka, u budovy tehdejšího okresního úřadu ve Smetanově ulici a na jiných místech.

„Dávali najevo radost z konce okupace, zpívali hymnu, začali likvidovat německé nápisy a vyvěšovali československé vlajky. Jejich radost ale byla předčasná, v Přerově vzápětí nato vypukly tvrdé boje. Ozbrojené střety s německými vojáky si vyžádaly minimálně deset lidských životů," popsal historik Petr Sehnálek z Muzea Komenského v Přerově.

Němci postupně ovládli celé město 2. května a odpoledne vynesli rozsudek nad jednadvaceti zatčenými muži. Odsouzení byli ještě večer převezeni na vojenskou střelnici v Olomouci – Lazcích, kde byli zastřeleni a jejich těla skončila v hromadném hrobě.

Přerovské povstání si vyžádalo jednačtyřicet lidských životů. Sedm lidí padlo při bojích ve městě, deset v přednádraží, tři byli umučeni a nebo utýráni a jednadvacet popraveno. Dvacet jich utrpělo zranění.