Na lavičkách u Přerovanky obvykle sedávají bezdomovci s krabicovým vínem, nedělní odpoledne ale nabídlo poetičtější pohled. Prostranství u kašny zkrášlila dřevěná lavička „Kainarka,“ která vznikla podle návrhu sochařky Pavly Voborník Kačírkové a architekta Milana Šušky. Má i praktický úložný prostor pro knihy – je však otázkou, zda v sychravých podzimních dnech neposlouží místním pobudům spíše jako barový pult.

Přerovský rodák - básník Josef Kainar, jehož sté výročí narození si letos město připomíná, by měl z nového artefaktu určitě radost. Stejně jako z návštěvy prvního dvorku InduStrojil v prostorách bývalé tiskárny Strojil u velké pasáže.

Hudební performance a básnické okénko Petra Šinágla dobarvily kresby alternativních umělců a kromě drsného undergroundového sdělení v industriálním prostředí měli návštěvníci také prostor pro sebevyjádření.

„Dese do školy, dese do školky, dese do práce. Neee. Vlastně až zítra!!!,“ napsal někdo na stěnu dětským písmem. Múza zřejmě políbila budoucího avantgardního umělce, který zatím zápasí s gramatikou. Ale možná to byl záměr.

Prostory bývalé Strojilovy tiskárny, které byly za první republiky centrem vydavatelského a literárního života, se změnily k nepoznání. Jsou zchátralé a nevzhledné. Ale i tak díky za prohlídku, pochvalovali si přítomní.

„Jsou to úžasné industriální prostory v centru města a měli jsme štěstí, že nám pan Míček bývalou tiskárnu otevřel. Možná bychom zde mohli v budoucnu pořádat výstavy a nabízí se i možnosti dalšího využití,“ uvažuje organizátorka akce Marta Jandová.

Rychlokresba za pár minut

Spolu s davem se přesouvám do průchodu na Žerotínově náměstí, který zdobí kresby studentů Gymnázia Jakuba Škody. Z výtvarného dvorku zní hudba kapely Jazz za Bukem a všichni napjatě čekají na hlavní show - dynamickou rychlokresbu Věry Vybíralové. Přerovská rodačka zvládne během několika minut věrně načrtnout rysy tří postav - tatínka se dvěma dětmi. Publikum nadšeně aplauduje.

Umění je zasvěcen i Fotopoetický dvorek za cukrárnou Třešinka na náměstí T. G. Masaryka. Fotografka Zuzana Bobovníková příchozím vysvětluje, jak je snadné vyrobit pohled Přerova technikou kyanotypie.

„Na fotopapír se nanese kyanotypická vrstva, lidé vezmou negativ a osvítí si ho. Tato technika není vázána na temnou komoru, a proto může probíhat takto. Máme tu i lázně na ustálení a vymytí,“ líčí.

Rodiče s dětmi mohou přímo odsud zamířit na Horní náměstí, kde je v podloubí u galerie čeká výtvarná dílna pro děti s Annou Sypěnovou, inspirovaná tvorbou Josefa Kainara. Zájemci si mohou prohlédnout také loutky divadla Přerovský Kašpárek, nebo obdivovat maňásky a polštáře textilní výtvarnice Dagmar Mráčkové.

Chcete vědět, jak vypadá hluchavka, šalvěj nebo dobromysl? Dozvíte se to v Botanickém dvorku, na jehož přípravě se podíleli pracovníci Ornitologické stanice v Přerově. A lidé ho opět našli na místě, které není veřejnosti přístupné - u hradeb pod klubem Teplo.

Kromě toho, že si mohli přivonět k růžím, zaposlouchali se i do rozmanitých tónů květin. Podle pořadatelky Jany Kosturové totiž i květiny umějí produkovat tóny, které se snímají s pomocí techniky. Květiny prý zpívají a jejich tóny mají blízko k vážné hudbě.
O závěr odpoledne se postaral opět Josef Kainar - organizátoři si totiž pro Přerovany přichystali Večeři s Kainarem. Přestože v čele prostřeného stolu v Jiráskově ulici známý básník chyběl, lidé si mohli poslechnout alespoň jeho verše v doprovodu Jazzového kvarteta Petra Stojana.

A jaká zapomenutá místa Přerovany lákají a chtěli by je někdy spatřit? „Chtěla bych se někdy podívat do dvorků historických budov na Horním náměstí, protože při pohledu z věže zámku jsou tam moc pěkné zahrádky,“ vyjádřila své přání třeba Lenka Najďonovová z Přerova.