„Problémem je zápis v rodné matrice. Je v ní totiž uvedeno, že se Karel Alois Janoušek narodil 30. října 1893 v domě číslo 7 v židovském městě," vysvětlil ředitel Státního okresního archivu v Přerově Jiří Lapáček. „Abychom ale přesně určili polohu domu, je nutné říci, kde bylo v Přerově židovské město," podotkl.

Židé se v Přerově usazovali na místě dnešního Žerotínova náměstí. Ze dvacátých let osmnáctého století se dochovaly čtyři veduty Přerova s vyznačením židovských domů.

Takzvaný systemální patent z roku 1798 stanovil počet povolených rodinných míst pro jednotlivé židovské obce – v případě Přerova to bylo 44 míst. To znamenalo, že by mohlo v židovské obci oficiálně bydlet jen 44 rodin.

V Přerově čítala židovská obec v roce1848 celkem 342 osob a počet židovských domů byl omezen na 21. Území vlastní židovské obce mělo v Přerově až do roku 1919 vlastní politickou samosprávu.

Území o rozloze asi jednoho hektaru tvořilo Žerotínovo náměstí s okraji ulic Komenského, Ferdinandovy třídy (dnešní Wilsonova) a jeden dům byl také v Mostní ulici. V roce 1919 byla židovská politická obec zrušena a její obvod splynul s ostatním městem.

Domy židovské obce byly do té doby označovány římskými číslicemi. Číslo VII, uvedené v matrice, dostalo v roce 1919 číslo popisné 717 a číslo orientační 8. Dům, ve kterém se tedy narodil Karel Janoušek, stál na západní straně Žerotínova náměstí, přibližně v její polovině.

Původní domy byly ale na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století zbourány. Na prázdné stavební parcele byly stavebním bytovým družstvem postaveny domy s č. p. 445 – 447, dokončené v roce 1964.

Rodný dům Karla Janouška se tedy nacházel zhruba v místech dnešní jídelny na Žerotínově náměstí, které Přerované neřeknou jinak než „modrák".

Otec Karla Janouška se oženil dvakrát

Otcem legendárního odbojáře Karla Janouška byl oficiál říšských státních drah Karel František Janoušek starší, který se narodil 25. října 1868 v Hernals, dnešní části Vídně. Za ženu si vzal Adelheidu Gerhardtovou, dceru chalupníka v Aigen, dnešní části obce Furth bei Göttweig v Dolním Rakousku. Manželům se narodila v roce 1892 dcera Jindřiška.

„Už o rok později je ale nacházíme v Přerově, kde v nájemním bytě na Žerotínově náměstí spatřil světlo světa syn Karel," upřesnil Jiří Lapáček. Otec se po smrti první manželky znovu oženil – vzal si za manželku Boženu, svobodnou manželskou dceru zemřelého Jakuba Křemínka, jenž byl v Přerově krejčovským mistrem.

„V té době bydleli v ulici Malé Novosady, ale už v roce 1900 nacházíme manžele ve vlastním domě na Loučkách – dnešní Sušilově ulici," upřesnil Jiří Lapáček. Rodina se rozrůstala a postupně se narodili další děti – Marie (1896), Josef (1898), František (1899), Otto (1901), Vilemína (1903), Bohumil (1905), Rudolf (1907), Božena (1909) a Anna (1914).

Od studií k odvodu

Karel Janoušek začal ve školním roce 1899 – 1900 navštěvovat obecnou školu chlapeckou v Komenského ulici, ale už po roce přešel do obecné školy v Palackého ulici č. p. 1381, č. o. 25.

Ve školním roce 1904 – 1905 začal studovat na gymnáziu v Přerově, které absolvoval složením maturity v roce 1912. Krátce poté začal pracovat jako úředník ve firmě Kratochvíl, a to až do března 1915, kdy byl odveden do rakousko-uherské armády.

Později se už do rodného města vrací jen příležitostně. Po druhé světové válce se zde zúčastnil například leteckého dne.

Ve Státním okresním archivu v Přerově se ale i dochovaly také dobové snímky fotografa Františka Totha z návštěvy ministra zahraničních věcí Jana Masaryka, která se uskutečnila 14. – 15. února 1948. Na této návštěvě Přerova ho doprovázel právě Karel Janoušek.