Podle architekta Jana Horkého (na malém snímku vpravo), který akci ve městě každý rok pořádá, je dnes největší slabinou vzhled Masarykova náměstí.

Lídr koalice Společně pro Přerov + Piráti Jan HorkýLetošní téma Dne architektury bylo symbolicky zaměřeno na stavby, které provázely Přerovany všedním dnem v posledních třiceti letech. Můžete uvést hlavní „chlouby“ post sametové výstavby?
Bezpochyby je to nový Tyršův most od Aleny Šrámkové a jejího týmu a související úpravy předpolí v prostranství Na Marku od dvojice Musil - Zajíček z ateliéru nazemiarchitekti. Je typické, že kvalitní stavby vznikly na základě architektonické soutěže.

Který z objektů podle vás prošel proměnou k lepšímu, a kde se to naopak vůbec nepovedlo?
Hezky opravených domů máme naštěstí v Přerově spoustu, ale ještě větší dopad mají opravená veřejná prostranství. Rozhodně stojí za to vyzdvihnout park Michalov, ale i úpravy pěší zóny v centru města. Architektonicky nepříliš kvalitně jsou většinou zateplovány bytové domy a někdy mě bolí necitlivé úpravy budov v historickém centru. Nebudu ale konkrétní.

V minulosti se bouřlivě diskutovalo o bizarních a předražených projektech typu parčík u Majáku nebo bronzový model města na Masarykově náměstí. Ocení je příští generace?
U bronzového modelu bych si doceněním nebyl tak jistý, ale stromů, které máme dnes v parčíku u Majáku, si budeme čím dál více vážit. A maják samotný pak zůstane jen připomínkou zvláštní stavby své doby.

Co v současné zástavbě Přerova citelně chybí a podařilo se alespoň částečně zaplnit bílá místa, která vznikla ve městě díky necitlivému a mnohdy nesmyslnému bourání za totality?
Přerovu dnes chybí kvalitní úpravy veřejných prostranství a také odvaha investorů oslovit kvalitní architekty - o všem rozhoduje jen nízká cena a na stavbách je to bohužel znát. Některé proluky se již podařilo zastavět, třeba i povedeným domem, ale pořád je v centru města místo pro desítky nových domů. Tam by se mělo stavět spíše než na orné půdě.

Které budovy dnes zbytečně chátrají kvůli projektům a vizím radnice, ze kterých nakonec sešlo? A jak by je město mohlo v budoucnu využít?
Typickými příklady jsou budovy Chemoprojektu a Čechova 43, ale tyto dlouhodobé zátěže se naštěstí podařilo v minulém volebním období vyřešit a investoři nyní vyřizují stavební povolení. Stálou bolestí jsou však stavby na náměstí T. G. Masaryka, kde musí padnout odvážné rozhodnutí přestavět prosklenou administrativní budovu (lidově Emos) na sídlo samosprávy a uvolnit tak rozvoj jihozápadní strany tohoto náměstí.