Kromě petic přijali také zhruba stovku písemných stížností, žádostí a podnětů. Výhrady směřovaly ke konkrétním záměrům města, ale lidem byla i letos trnem v oku například práce městských úředníků či činnost strážníků.

„Od začátku letošního roku jsme dosud převzali pět petic, loni jich bylo dvakrát tolik,“ informovala Lucie Srovnalová z oddělení sekretariátů, petic a stížností z kanceláře primátora Magistrátu v Přerově.

Přerované letos sepsali petici například kvůli záměru města propojit novou komunikací ulice Lipnickou a Osmek. V další z petic se postavili proti záměru vybudovat parkoviště ve dvorním traktu nábřeží PFB.

Dvě petice ale směřovaly také z přerovských místních částí. „V jedné se místní lidé vyjádřili nesouhlasně s úpravou dopravního značení v ulici Prostějovská v Předmostí, a ve druhé zase poukazovali na stav a údržbu cest v Újezdci,“ upřesnila Srovnalová.

Nejčerstvější petice, která přistála na stůl úředníků, a zástupci města se jí tak zatím nezabývali, se týkala nespokojenosti s vedením Základní školy Svisle.

Z celkového počtu písemných stížností, které dosud úředníci přerovského magistrátu od začátku roku obdrželi, bylo osm dopisů anonymních. „Většinou šlo o nekonkrétní podněty,“ shrnula Lucie Srovnalová. Dvaadvacet stížností pak padlo na hlavu zaměstnanců města a dalších šestnáct směřovalo na strážníky městské policie.

„Po prošetření těchto stížností kompetentními osobami byla jen jedna stížnost shledána jako důvodná,“ doplnila Srovnalová. Kritika několika stěžovatelů se podle jejích slov snesla i na organizace města, a to konkrétně na technické služby, domovní správu a jedna stížnost směřovala na vedoucí Domu s pečovatelskou službou v přerovské ulici Trávník.

„Všechny uvedené stížnosti však byly zjištěny jako neoprávněné,“ řekla Lucie Srovnalová. Zbývající stížnosti se týkaly údržby zeleně ze strany obyvatel, špatného stavu silnic, ale třeba i narušování sousedských vztahů. Přerovští úředníci letos odpovídali také na čtyři dotazy, které si žadatelé přáli zodpovědět na základě zákona o svobodném přístupu k informacím s číslem 106.

„Mnozí občané letos volili i formu telefonického dotazu či osobního kontaktu. Zodpověděli jsme jim tak celou řadu dotazů na úseku občanskoprávním, ale třeba i na úseku ochrany práv spotřebitelů,“ řekla závěrem Lucie Srovnalová.