Fasáda v lomené bílé barvě, modrá pásová okna s původními parapety a černými obklady - tak dnes vypadá objekt školy, jenž kdysi připomínal spíše panelový dům z osmdesátých let. Dnes je ale z ošklivého káčátka krásná dáma.

Budova byla postavena ve třicátých letech minulého století.

„Jednalo se o projekt renomované brněnské firmy Kyselky a Poláška, což bylo zárukou toho, že se postaví krásná funkcionalistická stavba. A tak se také stalo - už v roce 1934 do budovy vcházeli první žáci,“ připomněla historii Romana Studýnková, ředitelka Gymnázia Jana Blahoslava a Střední pedagogické školy v Přerově.

Objekt měl v minulosti dvě křídla - severní a jižní.

„Budova byla dříve přepažena zdí se zvláštním vstupem pro chlapce a dívky. Škola v této podobě fungovala až do roku 1953, kdy byla tato zeď zbourána, a vznikla zde základní škola,“ dodala.

Škola prošla větší rekonstrukcí až v roce 1983, kdy došlo k výměně oken a fasády. Tato oprava ale necitlivě zasáhla do původního vzhledu a stavebníci spolu s památkáři měli během nynější rekonstrukce co dělat, aby napravili chyby svých předchůdců.

Nepříjemná překvapení

Rekonstrukce si vyžádala náklady ve výši 32 milionů korun.

„Z této částky přispělo částkou 8,5 milionu korun ministerstvo životního prostředí a zbývajících 24 milionů zaplatil Olomoucký kraj,“ upřesnil náměstek olomouckého hejtmana Jan Zahradníček, který se ve středu zúčastnil slavnostního představení nově spravené budovy gymnázia veřejnosti.

Projektanti při práci vycházeli z dobových materiálů. „Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem v Brně jsme dohledali původní dokumentaci a fotografie, z nichž jsme vycházeli, abychom budově vrátili původní vzhled. Při rekonstrukci v roce 1983 bylo totiž jiné členění oken, ale i úpravy vstupních portálů a další věci,“ vysvětlil projektant Pavel Malenda.

Ten zažil během stavby i nepříjemná překvapení. „Zjistili jsme, že byly na chodbách betonové podhledy, zavěšené na ocelových táhlech, která byla zkorodovaná. Po konzultaci s památkovým ústavem jsme tedy museli přistoupit k jejich náhradě,“ zmínil.

Oknům vrátili původní členění

Stavebníci konzultovali všechny kroky s památkáři a vyhráli si s každým detailem.

„Snažili jsme se budovu vrátit do původní historické podoby, protože hmota v minulosti narostla zateplením. Chtěli jsme, aby okna nezapadla do fasády a mírně se vysazovala. To se nám povedlo a okna dnes mají původní členění, jež známe z fotodokumentace,“ řekla Aneta Škobrtal Zlámalová, specialistka na restaurování z Národního památkového ústavu v Olomouci.

Podle ní odpovídá původnímu vzhledu i barevnost.

„Fasáda má barvu lomenou bílou, protože omítky funkcionalistických staveb většinou nebyly natírané, ale probarvené ve hmotě. Většinou se to dělalo s pomocí přírodních přípravků - takže omítka byla v odstínu písku, který se tam přimísil, nebo vápna. Fasáda má jinou světelnost a modelaci,“ uzavřela.