Naproti tomu menší města jako Lipník nebo Kojetín na tuto tragickou kapitolu dějin nezapomínají a vlajku na budovách svých radnic vyvěsí.

Akci „Vlajka pro Tibet" pořádá v Česku už od roku 1996 sdružení Lungta a jen v loňském roce se k této kampani připojilo na 468 obcí a měst v celé zemi.

Smyslem je připomenout si výročí krvavého potlačení povstání Tibeťanů v roce 1959, při němž zahynulo na 80 tisíc lidí, a byly zničeny významné chrámy.

Celosvětová kampaň vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu.

Jenže práva Tibeťanů jsou přerovským radním, jak se zdá, až příliš vzdálená.

„Vlajku jsme naposledy vyvěšovali v roce 2005, a od té doby už ne. Ke kampani se ani letos nepřipojíme, rada to neschválila," uvedl mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal, podle něhož zůstane vlajka i tentokrát ležet ve skříni.

Radní se prý na tomto postoji shodli s tím, že Tibet není jedinou zemí na světě, kde dochází k potlačování lidských práv. Už dříve ale někteří členové rady přiznali, že jsou hlavním důvodem obchodní vazby s Čínou.

Na radnici v Lipníku naproti tomu Vlajka pro Tibet i letos zavlaje.

„Samozřejmě, že si budeme výročí potlačení tibetského povstání jak každý rok připomínat. Letos je to možná o to silnější, když si uvědomíme, co se v těchto dnech děje na Ukrajině," řekl starosta Lipníku Miloslav Přikryl. Stejně uvažují i v Kojetíně. „Vlajku pro Tibet na radnici vyvěsíme, ostatně jako každý rok," uzavřel kojetínský starosta Jiří Šírek.