Kytice a věnce u památníku Františka Rasche, čestná stráž členů Československé obce legionářské, kteří se pro tuto příležitost ustrojili do dobových legionářských uniforem. Minuta ticha a česká státní hymna. Součástí oslav významného jubilea byl v neděli odpoledne i křest publikace historika Jiřího Lapáčka na zámku.

Osudného dne - 11. února roku 1918 - byl dělostřelecký důstojník Rakousko-uherského námořnictva František Rasch zatčen spolu s dalšími 386 rebelujícími námořníky, kteří následovali jeho výzvu k boji proti okupaci a za svobodu všech národů.

„Společně se třemi spolubojovníky - Antunem Grabarem z Poreče, Jerkem Šižgoricem z Šibeníku a Matem Brničevicem z Jasenice byl odsouzen k smrti a zastřelen,“ řekla ve svém proslovu náměstkyně primátora Kotoru Ljiljana Popovic Moskov, která se pietního aktu zúčastnila.

Hrdinnou událost podle ní připomíná i památník padlým námořníkům v Kotoru. „František Rasch byl osobností, která nás spojuje svým hrdinstvím a ukazuje, že slova spisovatele Jean-Paul Sartra byla pravdivá: Aby byl člověk svobodný, nesmí pouze sebe osvobodit z pout, ale musí žít tak, aby si vážil a zlepšil svobodu ostatních lidí. Sláva poslu tohoto úsilí a svobody!,“ dodala.

Na svého rodáka je hrdé i město Přerov, které nechalo opravit památník na stejnojmenném náměstí, a zvelebení se dočkal i parčík. Při úpravách narazili dělníci nečekaně na duté místo v soklu, vyplněné měděnou schránkou.

V ní našli zástupci města výstřižky novin, které sem byly vloženy pravděpodobně v roce 1958 - tedy v době, kdy pomník vznikl. Zástupci města nyní do schránky uložili nový „vzkaz“ budoucím generacím - článek, zveřejněný v Přerovském a hranickém deníku, a tiskovou zprávu radnice ke stému výročí.

„Osobnost Františka Rasche má evropský význam, protože tento akt urychlil procesy konce první světové války. Domnívám se, že před člověkem, který vystoupí z řady, ukáže na zlo a bojuje proti němu, je třeba smeknout. Je to osobnost, která má symbolický význam a je nutné ji připomínat všem generacím,“ uvedl přerovský primátor Vladimír Puchalský (SpP), který má k osudu Františka Rasche i osobní vztah.

„Můj dědeček sloužil třináct let na moři a v rozhodné době na křižníku Sankt George pravděpodobně byl, ale nemohu to dokázat,“ zmínil. Osobnosti Františka Rasche věnoval ucelenou publikaci historik Jiří Lapáček.

„Připomínáme si vzpouru námořníků v Boce Kotorské jako projev jejich odporu vůči nadřízeným důstojníkům, vůči válce, jako projev jejich touhy po míru a demokratizaci. Vzpoura v Boce Kotorské byla významným historickým momentem ve vývoji první světové války, v dějinách Rakousko-uherské armády, v procesu rozpadu Rakousko-uherské monarchie a vzniku nástupnických států. Jedním z nich byla i Československá republika,“ uzavřel Jiří Lapáček.