První pietní shromáždění se konalo na městském hřbitově v Přerově, po něm následovala modlitba u kovaného kříže přímo na Švédských šancích.

Právě na kopci u lesíku na Švédských šancích popravili v noci z 18. na 19. června 1945 příslušníci 17. pěšího pluku ze slovenské Petržalky na 267 karpatských Němců, kteří se vraceli po válce domů. Jak několikrát zaznělo v proslovech během pietního aktu - byli ve špatný čas na špatném místě.

Nemilosrdná poprava 120 žen, 72 mužů a 75 dětí

Lidé byli vyhnáni z transportu, který zastavil na nádraží, a dovlečení na kopec na Přerovem.

Museli se vysvléct do spodního prádla a odevzdat vrahům peníze, šperky, vkladní knížky a doklady. Pak byli kulkou do týla nemilosrdně popraveni. Během jediné noci bylo popraveno 267 karpatských Němců - 120 žen, 75 dětí a 72 mužů.

V Lipníku nad Bečvou začala ve čtvrtek tradiční výstava Kov ve městě. Foto: Se souhlasem Městského úřadu v Lipníku nad Bečvou
Náměstí v Lipníku zdobí skulptury Jana Dostála. Výstava Kov ve městě začala

Co do počtu obětí byl masakr srovnatelný s vyhlazením Lidic.

Mezi popravenými byli karpatští Němci, ale také Maďaři a Slováci. Rozhodující roli sehrál důstojník Karol Pazúr ze 17. pěšího pluku ze slovenské Petržalky, který bestiální vraždou maskoval svou vlastní temnou minulost. O masakru na Švédských šancích se za totality nesmělo mluvit a k objasnění všech okolností po revoluci významně přispěl historik František Hýbl. Ten se touto kapitolou dějin zabývá desítky let.

Příbuzní nezapomínají

Na Švédské šance dorazili i letos příbuzní obětí - mezi nimi i Leo Linkesch, který žije v Brně.

„Můj táta vyrůstal v Mlynici, odkud je řada obětí. Zemřel tu i strýc mého táty, který se jmenoval Jan Pavel - stejně jako nejmladší oběť masakru, po níž je pojmenován nový zvon v kostele sv. Vavřince. Dnes je pro mě tedy tento okamžik zvlášť silný,“ svěřil se Leo Linkesch.

Ten je zároveň jedním z největších dárců a finančně přispěl na nový zvon pro kostel sv. Vavřince. Jeho manželka k tomu dodává: „Když manžel slavil životní jubileum, tak řekl, že nechce žádný dárek. Kdokoliv mu prý chce něco dát, ať přispěje na tyto zvony - a opravdu všichni, kteří na oslavě byli, přispěli finančními částkami. Přispěla firma, ale i děti a kamarádi,“ prozradila Dana Linkeschová.

Na Švédských šancích promluvil i András Baranyi z maďarského velvyslanectví.

„Je důležité být zde osobně a připomenout si tuto tragédii, abychom neztráceli paměť. Velmi si ceníme toho, že historik František Hýbl zjistil cenná fakta a zasloužil se, aby se o tom, co se stalo na Švédských šancích, mluvilo. Lidstvo je bohužel největším vrahem sebe samého. Nemáme žádné externí vrahy, kteří by přišli z jiných planet. Je smutné, že k tragédii došlo měsíc po skončení války - v době, kdy už byl mír,“ řekl.

Vyjde další kniha 

Historik František Hýbl chystá vydání další knihy na toto téma, která má vyjít v Německu.

„Jsem rád, že se lidé ze zahraničí o historická fakta stále zajímají. Na Švédské šance přijel letos autobus lidí z Maďarska, chystáme další akce včetně vydání nové knížky. Chtěli bychom také domluvit, aby se na Švédských šancích sešli v příštím roce slovenská prezidentka Zuzana Čaputová s českým prezidentem Petrem Pavlem, protože ta vina byla tehdy oboustranná,“ vyjádřil své přání František Hýbl.