Hrdina vzpoury asi čtyř tisícovek námořníků v Boce Kotorské František Rasch byl popraven 11. února roku 1918. A protože je jedním z významných přerovských rodáků, chce město v příštím roce sté výročí jeho úmrtí důstojně uctít. I proto probíhaly v minulých měsících úpravy náměstí Františka Rasche, které teď získalo zcela nový vzhled.

„Chodníky byly zčásti vybudovány nové a zčásti překryty novou živičnou vrstvou. Součástí úprav je i kompletní výsadba stromů, keřů a záhonů trvalek. Přibyly také kovové lavičky s povrchovou úpravou v antracitové barvě, stojan na kola a odpadkový koš,“ řekl Zdeněk Dostál z přerovského magistrátu.

Podle něj přišlo zvelebení prostranství na bezmála 2,5 milionu korun.

„Dominantní prostor u památníku Františka Rasche jsme zadláždili pražskou žulovou mozaikou s tím, že se vytvořil nástupní prostor před bustou. V současné době jsou na místě restaurátoři, kteří provádějí restaurování busty a podstavce,“ doplnil. Ještě zbývá doplnit informační tabule, provést vodorovné dopravní značení a terénní úpravy. Stavba by měla být hotová do konce listopadu.

Vůdce vzpoury námořníků v Boce Kotorské

František Rasch se narodil 9. prosince 1889 v Přerově a bydlel se svou rodinou v domě č. p. 157 v někdejší Ferdinandově ulici. Dnes je to rohový dům s č. p. 557 ve Wilsonově ulici.

„Po přestavbě získal objekt, který zasahoval do Jiráskovy ulice, číslo popisné 157,“ vysvětlil Jiří Lapáček, ředitel Státního okresního archivu v Přerově.

František Rasch pocházel ze smíšeného manželství - jeho otec byl sudetský Němec, matka Češka, pocházející z Kojetína. Mladý František se už v patnácti letech přihlásil do školy plavčíků c. k. námořnictva v dalmatském Šibeniku, kterou ukončil 30. července 1907. Do rezervy odešel roku 1913. Vzápětí přišla válka a Rasch musel ihned narukovat.

Jako výborný specialista byl rychle povyšován a vyznamenáván. V poslední zimě války byl přeložen na jih do daleké Boky Kotorské u Jaderského moře a ustanoven jako velitel oddílu světlometů.

Jaká byla jeho skutečná role v námořní vzpouře?

Táhl se už čtvrtý rok války a nespokojenost, která panovala mezi obyvateli, trýzněnými hladem, se přenesla i na námořníky. Ze spontánní manifestace za mír se kvůli několika radikálům stala v poledne 1. února 1918 vzpoura.

Vše se odehrálo především na křižníku Sankt Georg - vlajkové lodi v Boce. Střílelo se do vzduchu, rozbíjely kanceláře, likvidovaly sklady vína. Neorganizovanou akci, která se vymkla z rukou, se na druhý den snažil uklidnit právě František Rasch, který vstoupil na křižník.

Na palubě byl nadšeně přijat a prohlášen za předsedu výboru námořníků. Začal jednat, sestavil memorandum a telegraficky odeslal požadavky do vídeňského parlamentu - bohužel marně, vojenská radiostanice telegram nikdy neodeslala.

Válečný soud jednal rychle. Zatčeno bylo osm set námořníků, čtyřicet postaveno před soud v Kotoru. Jako vůdce vzpoury byl označen František Rasch, i když na palubu přišel dvacet dva hodin po vzniku vzpoury. Bylo třeba najít viníky a jedním z nich se stal i František Rasch, kterého spolu s dalšími třemi obviněnými zastřelili 11. února u zdi hřbitova. Bylo mu osmadvacet let.

Jeho pamětní deska je nejen u kotorského soudu, ale památku námořníka z Přerova připomíná i místní náměstí, které nese jeho jméno.