Některé ale zůstanou i nadále v majetku města – a to například v Denisově nebo Kojetínské ulici, kde neměli nájemníci o koupi vůbec žádný zájem.

Radní navrhli k prodeji 537 bytů ve 27 domech, kde byl zájem nájemníků více než sedmdesátipro­centní. Požadovali však, aby zastupitelé odsouhlasili i prodej těch bytových jednotek, kde zájem lidí lavíroval mezi šedesáti až sedmdesáti procenty.

„Ať se prodává jen to, co je v souladu s vyhláškou,“ namítal na jednání třeba zastupitel Petr Laga (KSČM), podle něhož by měl být zájem o koupi sedmdesátiprocentní tak, jak to před časem schválilo městské zastupitelstvo. Ani námitky některých přítomných ale konečné rozhodnutí politiků nezměnily, a ti definitivně rozhodli o prodeji.

Podle náměstkyně přerovského primátora Eleny Grambličkové (ODS) rozdělilo město byty do dvou skupiny.

„V jedné jsou ty, které se nebudou vůbec prodávat, a ve druhé skupině pak ty, které jsou určeny k prodeji,“ řekla.

Obyvatelé celkem sedmadvaceti domů, v nichž je na 537 bytů, už na prodej z velké části kývli. U 349 bytů ve třiadvaceti domech se pak nepodařilo sehnat souhlas potřebných šedesáti procent nájemníků. V šesti domech se 127 byty pak vyjádřilo souhlas s prodejem 60 až 70 procent obyvatel.

Téma prodeje městských bytů zaměstnávalo komunální politiky několik měsíců. Lidem v některých lokalitách v Přerově se totiž nelíbily finanční podmínky, které nastavilo město, a sepsali proti prodeji petici.

Až po dlouhých debatách na jednání zastupitelstva se podařilo najít kompromis a město výrazně snížilo částku za bytovou plochu i přilehlé parcely.

Radniční koalice nakonec navrhla snížit cenu za spoluvlastnický podíl k pozemku, která je součástí kupní ceny, a to ze 38 na 30 procent ceny stanovené znaleckým posudkem. Snížila se i cena za byt, a to na 30 procent znaleckého posudku pro ty, kdo projeví zájem o koupi bytu do dvou měsíců.