Jednadvacet statečných Přerovanů Němci tehdy nemilosrdně popravili na střelnici v olomouckých Lazcích. I proto má připomínka konce druhé světové války v Přerově dodnes silný akcent a tragické události v lidech i po mnoha letech budí emoce.

Na oběti Přerovského povstání, ale i další hrdiny, kteří během druhé světové války položili život za svobodu, vzpomínali ve středu 8. května zástupci města, armády, policie a spolků na několika místech ve městě.

Přerov si 1. května připomněl výročí prvního českého povstání proti nacistům, které bylo krvavě potlačeno. Na popravišti v Olomouci-Lazcích skončilo 2. května jednadvacet Přerovanů. Snímky tehdejšího fotografa Františka Totha zachycují předčasné oslavy
Krutá odplata nacistů. Na Lazcích uctili oběti Přerovského povstání

Tichá vzpomínka se dopoledne uskutečnila u Pomníku padlých letců na třídě Generála Janouška, u památníku poblíž bývalých kasáren v Želatovské ulici a Pomníku obětem druhé světové války v Kabelíkově ulici.

Pieta se konala také na Městském hřbitově v Přerově, kde jsou uloženy ostatky obětí povstání. Před školou v Želatovské ulici připomněl tragické události, které se odehrály 1. května 1945, přerovský primátor Petr Vrána.

Ženy pilně nacvičují na krajský Všesokolský slet, který bude v červnu v Přerově. Do nácviku se pustily i seniorky - té nejstarší je 94 let.
Do nácviku na Všesokolský slet se zapojily i seniorky, nejstarší je 94 let

„Stoupající odpor proti německým okupantům vyvrcholil právě v Přerově. Povstáním, které začalo 1. května omylem či nedorozuměním. Ve zdejším rozhlase zazněla nepravdivá informace o tom, že Německo kapitulovalo. Přerované vyšli do ulic, živelně odzbrojovali německé vojáky, zpívali hymnu, veselili se a těšili na lepší zítřky. Do událostí se nadšeně zapojili i železničáři, kteří převzali moc na přerovském nádraží. Nejdéle se v ten den bojovalo za svobodu právě v přednádražní čtvrti. Zraněno tam bylo sedmnáct železničářů a asi dvacet civilistů. Už v průběhu prvního květnového dne byla ovšem nepravdivá zpráva o kapitulaci vyvrácena,“ uvedl primátor.

PROGRAM V ŽELATOVSKÉ ULICI

Kromě vzpomínkových akcí, které připomněly výročí konce druhé světové války, se po delší odmlce opět vrátil program také do Želatovské ulice.

Vedle vystoupení dětí ze Střediska volného času Atlas a Bios a koncertu Moravské Veselky zde byla k vidění řada zajímavých ukázek, do kterých se zapojili policisté, dobrovolní a profesionální hasiči, Vojenský veterán klub Sedmizubec Boskovice, IRON CAVALRY LE MC - policejní motoklub a nechyběla ani ukázka kabrioletů.

Zdroj: Petra Poláková - Uvírová

Vzpomínkových akcí se zúčastnily desítky lidí, mezi nimi i mladí nadšenci historie. „Je jedině dobře, že se o historii zajímá také mladá generace. Potřebujeme totiž obnovit mladou krev ve všech spolcích. Naší hlavní činností je pozorovatelna na Švédských šancích, ale účastníme se i různých pietních akcí a rekonstrukce válečných událostí,“ přiblížil Josef Huvar z Klubu vojenské historie v Přerově.

Po potlačení povstání 1. května v odpoledních hodinách začali Němci s represemi a vyšetřováním událostí. Jednadvacet Přerovanů, kteří byli v noci na 3. května popraveni v Olomouci na lazecké střelnici, se stalo obětí nesmyslně kruté německé odvety.

Zatčení všech účastníků a exemplární potrestání přitom nařídil sám nejvyšší představitel okupační moci v protektorátu K. H. Frank, který do Přerova telefonoval v noci na 2. května. Vůči povstalcům mělo být uplatněno takzvané Sondernbehandlung - zvláštní zacházení, což byl cynický nacistický eufemismus pro popravu bez soudu.

V Přerově vznikla nová kavárna
Mladá podnikatelka si splnila sen. V Přerově otevřela novou kavárnu ve Ztracené

„K. H. Frank, který na celou akci osobně dohlížel, ale stále nebyl spokojen. Chtěl se mstít ještě více, a proto došlo 3. května v Přerově k nové vlně zatýkání. Nových dvacet zajatců už ale okupanti nestihli popravit. Při ústupu z Přerova za sebou Němci podminovali mosty přes Bečvu, elektrárnu, telefonní ústřednu a vodárnu. Brzy ráno, osmého května, pumy odpálili a ustoupili do Olomouce. Hlídky Rudé armády se do města dostaly ještě téhož dne,“ řekl primátor, který věnoval tichou vzpomínku všem, kteří položili svůj život v boji za svobodu.

Jiří Ocelka, který učí češtinu a hudební výchovu na Gymnáziu Jana Blahoslava a Střední pedagogické škole v Přerově, nedávno převzal cenu olomouckého hejtmanství Učitel roku. Nominovali ho jeho žáci.
Přerovský učitel roku Jiří Ocelka: Důležité je hledat u studentů silné stránky

Od Přerovského povstání uplyne v příštím roce osmdesát let a právě toto jubileum se může stát podle historiků příležitostí k bádání po nových souvislostech tragických událostí. Podle ředitele Státního okresního archivu v Přerově Jiřího Lapáčka je potřeba ještě prozkoumat archiválie z centrálních archivů.

„Mohlo jít skutečně o záměrně vyvolané povstání. Údajná mylná zpráva z rozhlasu o konci války totiž stále není nikde potvrzena a Národní výbor kolem profesora Machovce, který organizoval činnost z radnice, mohl mít na vzniku povstání zásadní význam,“ je přesvědčen historik.

MOHLO BY VÁS ZAUJMOUT: Ministr dopravy v Přerově: Věříme, že budou auta jezdit po dálnici v roce 2026

Zdroj: Petra Poláková - Uvírová