Podle archeologů pocházejí torza koster z období středověku - v lokalitě se totiž kdysi nacházelo pohřebiště. Antropolog už určil stáří dvou nalezených jedinců - jednalo se o dvouleté dítě a muže ve věku do třiceti let.

„Když jsem byl přivolán policií k náhodnému objevu koster v centru Přerova, dalo se předpokládat, že by se mohlo jednat o archeologický nález. Protože ale nelze nic podceňovat, hodnotil jsem nejprve charakter kosterních pozůstatků a přítomnost měkkých tkání. To je naše jediné vodítko, pokud chceme zjistit, zda se jedná o archeologický nález, nebo může mít objev spojitost třeba s násilným činem z nedávné minulosti,“ vysvětlil Lukáš Šín, antropolog Archeologického centra v Olomouci.

Při rekonstrukci domu v Přerově byly nalezeny lidské kosti.
Při rekonstrukci domu v Přerově vykopali sto let staré kostry

Obavy z toho, že došlo na Žerotínově náměstí v minulosti třeba k vraždě, se naštěstí nepotvrdily.

„Kosterní pozůstatky byly suché, bez měkkých tkání, což znamená to, že v zemi ležely minimálně sto let. Jedná se o pozůstatky nejméně tří jedinců, ale materiál je značně zlomkovitý. Jediné dítě bylo nalezeno v poloze, v jaké bylo pohřbeno do země. Leželo na zádech a tělo bylo orientováno ve směru západ - východ, což je typická křesťanská pohřební pozice. Přímo ve vrstvě, kde dítě leželo, jsme navíc našli dva střepy z období vrcholného středověku, což je období zhruba od 13. století,“ popsal antropolog Lukáš Šín.

Určit přesné stáří koster podle něj potrvá delší dobu, protože tento proces vyžaduje důkladnou laboratorní a antropologickou analýzu.

Historický průvod, který připomněl povýšení Přerova na královské město Přemyslem Otakarem II., prošel v neděli dopoledne ulicemi města. Pestrý program se spoustou zajímavých vystoupení a řemeslným jarmarkem se konal v neděli také na Horním náměstí.
Historický průvod připomněl povýšení Přerova na královské město

„Už teď lze ale říci, že dožitý věk dítěte je dva roky. Z jednoho dospělého jedince zůstala zachována jen hlavice pažní kosti a část dolní čelisti. U druhého dospělého byly nalezeny části lebky a horní část trupu - části obratlů, žebra a lopatky. V tomto případě se jedná o mladšího jedince, maximálně třicátníka,“ upřesnil s tím, že přesné výsledky rozboru budou známy do konce září.

Pro přerovské archeology nebyl objev kosterních pozůstatků v této lokalitě překvapením. Už v šedesátých letech minulého století stavebníci při bourání původní zástavby na Žerotínově náměstí našli větší množství lidských kostí, což svědčí o tom, že se zde ve středověku nacházelo pohřebiště.

Není pochyb. V jedné z nejstarších částí Přerova bylo v minulosti pohřebiště

Archeolog Muzea Komenského v Přerově Zdeněk Schenk nepochybuje o tom, že nálezy souvisejí s někdejším pohřebištěm.

„Betonová vrstva, po jejímž odbourání byla torza koster odkryta, přímo přiléhala ke kulturní středověké vrstvě, do jejíž úrovně byly tyto pohřby uloženy. Předpokládáme, že se v této části Žerotínova náměstí rozkládalo kostrové pohřebiště. To koneckonců potvrzuje i další datační materiál - zbytky zvířecích kostí a keramiky z období středověku,“ řekl Zdeněk Schenk.

Objev podle něj koresponduje s obdobným, který byl na Žerotínově náměstí učiněn v šedesátých letech minulého století. „Tehdy byly mezi domy s číslem popisným 21 až 28 nalezeny kosterní pozůstatky, jež byly původně součástí hřbitova z období středověku. Z výpovědí pamětníků víme, že i v úrovni domu, kde je dnes vinárna u Čelechovského, byly kostry nalezeny,“ shrnul.

Výstava světově uznávaného fotografa Jana Saudka v Galerii města zahájila v pátek odpoledne Svatovavřinecké hody v Přerově.
VIDEO: Výstava děl Jana Saudka začala, slavný exponát se prodal už na vernisáži

Že bylo Žerotínovo náměstí jedním z nejstarších lokačních center v katastru Přerova, potvrzuje historik a ředitel Státního okresního archivu v Přerově Jiří Lapáček. „Obyvatelé se v těchto místech usazovali už dávno. Vycházím z toho, že kostel sv. Michala na Šířavě, jenž je odsud nedaleko, byl původní farní kostel z období 11. a 12. století, kdy se mluví o počátcích Přerova a farní organizaci,“ zmínil Jiří Lapáček.

Policie s ohledem na zjištění archeologů případ nálezu koster odložila. „Vzhledem k tomu, že nebylo zjištěno žádné protiprávní jednání, byla věc po zadokumentování založena na příslušném obvodním oddělení v Přerově,“ řekla mluvčí policie Miluše Zajícová.

Majitel objektu na Žerotínově náměstí číslo 22, který provádí jeho rekonstrukci a někdejší „dům hrůzy“ vedle Úřadu práce opravuje, uvedl, že dohady kolem nálezu koster nebyly ničím příjemným. Odborníky uváděný postmortální interval sto let totiž mezi lidmi rozvířil diskuse a vyrojila se spousta spekulací.

Rekonstrukce bývalé armádní budovy v Čechově ulici 43 v Přerově běží na plné obrátky. V novotě jsou i dvě sochy řemeslníků, poplatné době. Na fasádě zůstanou.
Bydlení v bývalé armádní budově v Čechově 43? Třetina bytů je prodaná

„Byli jsme nálezem samozřejmě překvapeni, protože jsme jako laici o minulosti této lokality nic nevěděli. Jsme rádi, že se tuto záhadu podařilo odborníkům rozluštit,“ řekl majitel. Průchod bytového domu je opět zabetonovaný a objekt spravený. „Pronajímáme tu byty, které prošly kompletní rekonstrukcí,“ doplnil.