Osudy zapomenutých židovských rodin připomenou kameny zmizelých, které město umístí už v září před jejich někdejšími domy. I když jsou dnes tyto objekty srovnány se zemí, dobové fotografie je živě připomínají.

Domek na Žerotínově náměstí s číslem 24, kde se dnes nachází prodejna se sportovním zbožím, byl domovem matrikáře Židovské obce Oskara Arelyho a jeho rodiny. Dům ve Wilsonově ulici číslo 12, na jehož místě dnes stojí Euro, zase patřil Oskarovu strýci Gabrielovi, jenž tu provozoval obchod krátkým a střižným zbožím.

Dlažební kostky s příběhem

„U obou adres budou ve středu 18. září v 17 a v 17.30 hodin položeny dlažební kostky s mosazným povrchem a vyrytými informacemi o osudech židovských rodin. Po slavnostním uložení pěti kamenů zmizelých se mohou účastníci přesunout do bývalé synagogy ve Wilsonově ulici, kde začne v 18 hodin přednáška o židovském Přerovu. Bude se na ní podávat košer víno a židovská pochoutka zvaná Hamanovy uši,“ popsala mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.

close První kameny zmizelých budou v Přerově uloženy ve středu 18. září. Kámen pro Oskara Arelyho (na snímku: sedící otec Oskara Mořic Arely, zleva Oskar Arely, dcera Pavla Arely s vnučkou Evou) bude odhalen na Žerotínově náměstí. info Zdroj: se souhlasem Magistrátu města Přerova zoom_in První kameny zmizelých budou v Přerově uloženy ve středu 18. září. Kámen pro Oskara Arelyho (na snímku: sedící otec Oskara Mořic Arely, zleva Oskar Arely, dcera Pavla Arely s vnučkou Evou) bude odhalen na Žerotínově náměstí.

Umístit kameny zmizelých na Žerotínově náměstí a v jeho okolí je jeden z vítězných návrhů v rámci participativního rozpočtu města, se kterým přišla loni Přerovanka Marie Sehnálková.

„Nejprve budeme 18. září vzpomínat na rodinu Oskara Arelyho, který se narodil 9. června 1882 v Přerově. Byl zaměstnán na dráze a do výslužby odcházel z pozice podúředníka dráhy. Byl také tajemníkem a matrikářem Židovské obce. Dům na Žerotínově náměstí 24 obýval se svou dcerou Pavlou a manželkou Otýlií, která zemřela v roce 1932,“ přiblížila rodinnou historii Lenka Chalupová.

Gestapo si pro Oskara Arelyho přišlo 7. března roku 1941, poté byl vězněn v Olomouci a Brně, a nakonec ho v rámci prvního transportu československých zajatců převezli pod číslem 17049 do polské Osvětimi. A právě tam byl 14. června 1941 zavražděn - zřejmě zastřelením.

„Nacisté poslali rodině oznámení o jeho smrti, kterou maskovali mozkovou mrtvicí. Spolu s lejstrem přišla na adresu rodiny i papírová krabice s popelem. Ta byla uložena na přerovském židovském hřbitově v hrobě, kde je pochována i Oskarova manželka Otýlie. Dcera Pavla válku přežila, vdala se a měla dvě dcery - Evu a Ivu. Obě dosud žijí v Jindřichově Hradci,“ vylíčil osud rodiny Václav Havlík, který se o židovskou problematiku zajímá a letos založil spolek Židovský Přerov. Ten má udržovat v paměti vzpomínky na „zmizelé“.

Cesta bez návratu pro rodinu obchodníka

Mezi ně patří i Oskarův strýc Gabriel, který se narodil 1. října 1867 v Kojetíně a s manželkou Hanou měli několik synů a dcer. Za nacistické okupace žil s dcerami Hildou a Gretou na dnešní adrese Wilsonova 12, kde vedl obchod krátkým a střižným zbožím. Byl také členem předsednictva pohřebního bratrstva Chevra kadiša, které obstarává rituální a organizační záležitosti spojené s umíráním a pohřbem členů Židovské obce.

Gabriel s manželkou Hanou a oběma dcerami byli nuceni svůj dům opustit v roce 1942. Transportem byli odvlečeni do Terezína, kam dorazili 26. června. Ani jeden z těchto čtyř členů rodiny válku nepřežil. „Hana zemřela za nejasných okolností v Terezíně 21. října 1942 ve věku 77 let. Přesná data úmrtí ostatních neznáme, víme jen data jejich transportů. Pětasedmdesátiletý Gabriel byl deportován 26. října 1942 do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, jeho šestatřicetiletá dcera Greta pak 14. července 1942 do vyhlazovacího tábora v Malém Trostinci na území dnešního Běloruska. Na stejné místo byla převezena i její dvaačtyřicetiletá sestra Hilda,“ připomněla smutné osudy přerovských židů Marie Sehnálková.

V Přerově bude uloženo celkem pětadvacet kamenů zmizelých - čtrnáct z nich připomene oběti nacistického holokaustu, jedenáct účastníky odboje. Na další zmizelé se bude vzpomínat položením kamenů také 28. října a poslední část jmen by měla být uložena do země v květnu příštího roku.

Pozůstalí po obětech iniciativu i podporu města vítají. „Moc si toho vážím. Podle mě je velmi důležité, aby se připomínaly osudy lidí, kteří byli pevnou součástí našich měst, naší společnosti - a pak najednou zmizeli a nezůstaly po nich žádné stopy. Jsme moc rádi, že Oskar a jeho strýček Gabriel s rodinou budou mezi prvními, komu budou kameny v Přerově položeny,“ oceňuje pravnučka Oskara Arelyho Hana Nosková.