Ze své evidence chce vyřadit celkem čtyřiadvacet krytů, čtrnáct si jich ponechá.

Přerov je na mimořádné události, které by vyžadovaly ochranu obyvatel, nadstandardně dobře vybaven.

V dobách studené války, kdy se začaly kryty pro záchranu obyvatelstva budovat, byl totiž zařazen na seznam nejohroženějších míst v zemi – a to díky své strategické poloze, přítomnosti letiště, železnice a průmyslu.

„Na území města je celkem třiapadesát krytů, ty největší jsou v ulici Petřivalského, Jasínkova či v Kainarově pod Přerovankou," připomněl už dříve Josef Vaculík z oddělení ochrany a krizového řízení přerovského magistrátu.

Další kryty jsou také v podchodu na třídě 17. listopadu, v kině Hvězda či na Základní škole v Hranické ulici v Předmostí. Své vlastní pak mají i firmy.

Ve městě je tedy daleko větší koncentrace funkčních pohotovostních krytů, než je v Česku obvyklé.

„S některými kryty je problém, protože slouží jako doupě pubescentů a těch, kteří se sem nechtěně dostanou. Musí se tedy udržovat a čistit. Pracovníci magistrátu prověřili jejich technický stav a navrhli ty, které by se daly z naší evidence vyřadit," konstatoval náměstek přerovského primátora Michal Zácha (ODS).

Nechají si jen ty v kondici

Město hodlá vyřazené kryty nabídnout Společenství vlastníků bytových jednotek k odkupu.

„Problém je i v tom, že obyvatelé domů tyto prostory nemůžou využívat a nejdou přebudovat například na sklepní kóje," konstatoval. Některé kryty navíc trápí vlhkost.

Město hodlá zpracovat časový harmonogram postupného vyřazování krytů ze své evidence, a to až do roku 2015.

„Necháme si jen ty, které jsou ještě v kondici, a daly by se v případě nenadálých událostí využít," poznamenal Michal Zácha.

Město chce vyřadit ze své evidence kryty, které se nacházejí v domech v ulicích Jižní čtvrť, Dvořákova, Purkyňova, Šrobárova nebo Bartošova.