Že se bude letos na Pavla Nováka vzpomínat, bylo více než jisté. Jak vlastně vznikl nápad uspořádat koncert ve spolupráci s Českým rozhlasem Olomouc?
Protože by táta letos v říjnu oslavil šedesát a děda by měl v březnu osmdesátiny, napadlo mě už loni uspořádat vzpomínkový koncert a pozvat na něj známé osobnosti. Měla jsem dokonce domluvený termín v Městském domě a chtěla udělat koncert v podobném duchu, jak ho kdysi dělával táta, když vzpomínal na dědu.
Pak se mi ale ozval Český rozhlas Olomouc s tím, že chystají vzpomínkový koncert také - a to pouhý týden po tom našem. Proto jsme se s organizátory spojili a domluvili se, že uděláme koncert společně. Asi by nedávalo smysl uspořádat vzpomínkové koncerty dva.
První se uskuteční v neděli 13. října v olomouckém S klubu, druhý 14. října v Městském domě v Přerově. Jejich dramaturgie bude stejná - v první části vystoupím já s kapelou Black Rose a Tomášem Hambálkem, ve druhé zazpívají dědovy písničky Pavel Vítek, Natálie Tichánková a Adam Sychrow, které doprovodí Rozhlasový Big Band Gustava Broma.
Náš koncert bude akustický a chtěli bychom vzpomínat hlavně na tátu. Zazní na něm tedy i písničky a duety, které jsem s ním nazpívala. Chtěla bych, aby součástí byla i videoprojekce s fotkami táty a dědy - a to jak těch rodinných, tak i z vystoupení a různých akcí. Ráda bych povyprávěla i některé rodinné historky, protože si myslím, že to lidi zajímá a baví. Nechtěla bych se ponořit do smutku, ale byla bych ráda, kdyby lidé odcházeli ze sálu s úsměvem a naplněni příjemnými pocity. Emoce k tomu samozřejmě patří.
Jaké písničky Pavla Nováka z pódia zazní?
Nebudou to jen ty, které všichni dobře znají, ale i méně známé. Pihovaté jsem se nechtěla jen tak vzdát, takže si ji určitě zazpívám taky (úsměv). Skladby, které zazní v našem podání akusticky, budou spíše komorní, což mi připadá více osobní. Kapela Black Rose bude vystupovat ve stejné sestavě jako na vánočním koncertu. Zavzpomínáme nejen písničkami, ale i osobními vzpomínkami, a to jak na tátu, tak dědu.
Je o koncert v předprodeji zájem?
Pokud vím, tak na ten v Městském domě zbývá prodat asi šedesát lístků.
Převzala jste po tátovi štafetu výchovných koncertů, se kterými jezdíte po celé republice. Je i mimo Přerov odkaz Pavla Nováka stále živý? Nezapomněli na něj posluchači?
Spousta lidí si myslí, že hrajeme jen pro děti, ale pořádáme i vzpomínkové večerní koncerty. Nedávno se mi třeba ozvali i z lázní, kam jezdíval nejen táta, ale v minulosti i děda. V mnoha lidech je to tedy stále živé…. I ve školkách máme skvělou zpětnou vazbu, protože pokračujeme v písničkách pro děti, které jsou podle mě nenahraditelné, protože jsou perfektně udělané. Nemá cenu na nich nic moc měnit.
Ve třicetistupňových vedrech je možná předčasné bavit se o Vánocích, ale přesto - mohou se Přerované i letos těšit na koncert na Štědrý den? Už víte, kde bude?
Koncert na Štědrý den bude zřejmě opět u Galerie Přerov. Nevnímám to moc dobře, protože bych byla ráda, kdyby se to už konečně semklo a dostali bychom možnost hrát společně na náměstí. V tradici ale budeme rozhodně dál pokračovat, protože by si to určitě přáli taťka i děda. I když to pro nás znamená spoustu zařizování, shánění sponzorů a jsou to nervy, myslím si, že by lidé, kteří nás každoročně přijdou podpořit a chtějí slyšet vánoční písničky Pavla Nováka, byli smutní, kdyby koncert nebyl. Je to hezká tradice, a kdo jiný by v ní měl pokračovat?
Začátek školního roku je vždy ve znamení akcí pro děti. Už se vám ozývají školy, které mají zájem o výchovné koncerty?
Ano, už to vypuklo. Zrovna dnes jsem měla asi pět telefonátů ze škol, které mají zájem o programy pro děti - oslovují nás z různých měst v Čechách a na Moravě. Už červen byl pořádně nabitý - jezdíme třeba pravidelně do Dačic, kde zajišťujeme celý program pro děti.
Přes léto jsme pracovali také na vlastních nahrávkách písniček našeho dua Ela a Tom, se kterými s Tomášem Hambálkem vystupujeme po školách a školkách. Jsem ráda, že mají o program pro děti pořád zájem, a že se podařilo navázat i na některé tradiční akce - třeba rozsvěcení vánočního stromu v Tovačově. Faktem je, že spolupráce, které pořadatelé navazovali s taťkou, pokračují teď i se mnou. Toho si moc vážím - kalendář už se plní i na příští rok.
Právě v těchto dnech před dvěma lety jste se dozvěděla smutnou zprávu o smrti svého otce. Jak jste na tátu letos vzpomínali?
Byli jsme stejně jako loni na hřbitově zapálit svíčku. Je to pořád těžké a někdy mi připadá, jako by to bylo včera, kdy táta odešel. Pořád si říkám, že teď vstoupí do dveří, a bude tu zase s námi… Mám to pořád v živé paměti a nikdy to z ní nezmizí. Díky tomu, že jsme teď ale měli doma malou dcerku bratra Filipa a člověk měl doma to štěstí, to bylo přece jen o něco radostnější než loni.
