Přerovu se ale nedaří ani v jiných statistikách – například ve výzkumu, týkajícím se bezpečnosti silničního provozu, skončil až na 51. místě z 59 a nelichotivá je i jeho pozice v otázce čistoty ovzduší. I zde se drží na chvostu.

Zadluženost

Z pěti bývalých okresních měst Olomouckého kraje je podle statistik ministerstva nejvíce zadlužená Olomouc. Loni v prosinci zde činil dluh na jednoho obyvatele 14 839 korun. Hned druhé místo připadlo Přerovu, za ním je pak Jeseník s dluhem 3 792 korun na jednoho obyvatele a čtvrtý Šumperk (3 369 korun). Naopak nejmenší zadluženost vykazuje Prostějov.

Pro Přerov ne zrovna povzbudivou zprávu potvrzuje i ekonomický odbor zdejšího magistrátu. Celková zadluženost podle něj činila ke konci prosince loňského roku 376 milionů 793 tisíc korun.

„Narozdíl od mnoha jiných měst Přerov v minulosti vyčerpal finanční rezervy na úhradu škod, způsobených povodní a financování rozsáhlých investic bylo nezbytné zajistit prostřednictvím úvěrů – například autobusové nádraží, Tyršův most, Domov důchodců," řekla Dagmar Bercsényiová z oddělení rozpočtu.

"Bezpečnost" silničního provozu

Zadluženost ale bohužel není jediným „propadákem" Přerova. V nedávno zveřejněném výzkumu bezpečnosti silničního provozu, který nechala zpracovat Česká pojišťovna, skončil až na 51. místě z celkového počtu 59 měst v republice. Naproti tomu Olomouc je druhým nejbezpečnějším krajským městem, na předních příčkách žebříčku se drží také Jeseník a polepšil si i Šumperk. Přerov tedy dopadl v prvním pololetí letošního roku ze všech okresních měst v kraji nejhůře.

„Vypočítaný ČP Index bezpečnosti vyjadřuje úroveň nehodovosti na základě počtu usmrcených a těžce zraněných osob při nehodách v silničním provozu, a to se zvláštním důrazem na ty, které zavinila nepřiměřená rychlost," vysvětlil mluvčí České pojišťovny Tomáš Zavoral. Při výpočtech se přitom vychází z policejních statistik.

Město pro bysnys? Čtvrtý v kraji

Jen mírně povzbudivý je průzkum, který zjišťoval, jak se ve kterém městě podniká. Ve srovnávací analýze Město pro byznys skončil Přerov v kraji čtvrtý. A to hned za Lipníkem. Vede suverénně Prostějov, druhý je Šumperk, pátou příčku mají Hranice a šestou Uničov.

Vedení města nepřikládá podobným analýzám příliš velký význam. „U těchto statistik je zajímavé, že když je zpracují tři firmy, každá zjistí něco jiného," komentoval to třeba mluvčí přerovské radnice Bohuslav Přidal. A jak vnímají nelichotivou pozici města podnikatelé?

„Chybějí tu investice do podpory podnikání. Město nemá narozdíl od Lipníku nebo Prostějova jedinou průmyslovou zónu, kterou by mohlo nabídnout. Namísto toho se postaví autobusové nádraží, most nebo domov důchodců – což jsou investice, které se nevracejí. Jedná se přitom o obrovské zakázky nad sto milionů korun," soudí pronájemce výstaviště Milan Chytil.

Podle něj není hlavním problémem Přerova chybějící dálnice.

„To je o nastavení priorit, do čeho investovat a do čeho ne. Vždyť od revoluce nepřišel do města jediný větší investor, pořád se mluví o letišti, ale to jsou všechno jen řeči," uzavřel.