Podle primátora města Vladimíra Puchalského (SpP) je hlavním důvodem jeho celoživotní vlastenectví a vřelý vztah k Přerovu.

Paul Rausnitz, který pro Přerov znamená to, co Tomáš Baťa pro Zlín, se do Česka vrátil z emigrace ve Spojených státech v roce 1989.

Když v devadesátých letech vstoupil do zadluženého podniku Meopta, stal se téměř ekonomický „zázrak“.

Díky jeho investicím se podařilo firmu zachránit a v dnes patří nejen ke špičkám v oboru, ale i největším zaměstnavatelům v regionu.

Prchal před nacisty i komunisty

Osud Paula Raunitze byl přitom plný dramatických zvratů.

Jeho rodina prchala nejprve kvůli svému židovskému původu před nacisty, po válce pak také před komunisty.

Za války protektorát Rausnitzovy vyhostil přes Polsko a Rumunsko na Ukrajinu, kde se usídlili.

V roce 1942 se celá rodina přihlásila k československému samostatnému polnímu praporu v Buzuluku pod vedením podplukovníka Ludvíka Svobody - Paulovi tehdy bylo pouhých čtrnáct let.

„Jeho rodina emigrovala v roce 1946 do Ameriky a usadila se v New Yorku. Paul spolu s bratry zakládá rodinnou firmu WEPRA. Firma dováží nejprve bižuterii z Jablonce, po konfiskaci majetku spolupracuje s firmou Svarowski,“ upřesnila mluvčí radnice Lenka Chalupová.

Do Česka se Paul Rausnitz vrací jako úspěšný podnikatel po roce 1989.

Podporuje potřebné i sport

Paul Rausnitz je i ve svém věku stále aktivní a neúnavně pečuje nejen o firmu a její zaměstnance, ale podílí se i na rozvoji kultury, vzdělání a demokracie. V duchu baťovských tradic považuje za největší bohatství firmy zaměstnance a sám je nazývá „svými dětmi“.

„Podporuje řadu organizací charitativního charakteru, jako je Most Olomouc, Svaz tělesně postižených v Přerově a opakovaně každý rok navštěvuje Dětský Domov v Přerově. Podporuje i mládežnický sport,“ doplnila mluvčí radnice.

Přerovští zastupitelé využili možnosti udělit čestné občanství celkem devětatřicetkrát.

Poprvé zřejmě už v roce 1864, naposledy v roce 1998.

Jména všech devětatřiceti čestných občanů jsou uvedena v knize Přerov - Povídání o městě, kterou vydalo město.

V roce 1997 zrušilo zastupitelstvo svým usnesením čestné občanství Klementu Gottwaldovi.