Právě v jeho prostorách se totiž obyvatelé 28. října 1918 dozvěděli o vyhlášení samostatnosti.

„Do Přerova přišla zpráva o převratu nejprve telefonicky, když ji do redakce deníku Přerovský obzor zavolal z Prahy tamní dopisovatel Hajšman. Prvním Přerovanem, který se dozvěděl o vyhlášení samostatnosti, byl profesor gymnázia Josef Staněk,“ uvedl jednu zajímavost historik Petr Sehnálek z Muzea Komenského v Přerově.

Opisy telegramu se zněním zákona o vyhlášení samostatnosti vyhotovil poštovní úředník Josef Jakubec, a poté s nimi obešel restauraci akciového pivovaru v Komenského třídě, Kozánkovu kavárnu a Městský dům na náměstí. Všude propuklo veselí, provázené zpěvem písně „Kde domov můj“.

Navodit atmosféru doby se pokusí pořadatelé velkolepých oslav stoleté republiky, které se uskuteční v neděli 28. října v Přerově.

Jazz a halušky ala TGM

V 17 hodin proběhne pietní akt u pamětní desky na Masarykově náměstí, a poté se dění přesune do Městského domu.

„Program odstartuje úderem osmnácté hodiny. Právě v měšťáku se totiž 28. října roku 1918 Přerované dozvěděli, že byla vyhlášena republika. Tento fakt se promítne i do vzpomínkové akce,“ přiblížila mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.

Restaurací budou znít jazzové melodie v podání mladých přerovských hudebníků a příchozí si budou moci pochutnat na jídle, které kuchaři uvaří podle starých kuchařek.

„Lidé si mohou vybírat ze tří chodů - nabídneme jim prvorepublikové řízečky s brambory, halušky s brynzou alá T. G. Masaryk a hovězí pečeni „po modě“ s krupicovými nočky. Pro předkrm jsme zvolili paštiku z kachních jater na kmínovém chlebu a bramborové škubánky s pečenou cibulkou a uzenou slaninu. Nezapomněli jsme ani na polévku - podávat budeme uzenou s praženou krupicí,“ přiblížila provozní Městského domu Alena Pastorková.

Zájemci si ale musejí místo u stolu objednat předem v Městském informačním centru a koupit si za stokorunu vstupenku.

V ceně bude nejen kompletní večeře, ale i přípitek, a každý host dostane navíc i kus dortu, nazdobeného v prvorepublikovém duchu.

„Události, spjaté se vznikem republiky, si připomeneme během pietního vzpomínkového aktu na Masarykově náměstí, který začne v 17 hodin,“ upřesnil primátor města Vladimír Puchalský.

Výstava zdrama a otevřený kryt

Přerovany čeká řada akcí, na nichž se mohou pobavit i poučit - Muzeum Komenského zpřístupní 28. října po celý den zdarma výstavu Stoletá republika - Příběh jednoho města (1948-1992). V 16 hodin se pak uskuteční křest stejnojmenné publikace, jejímž autorem je historik Petr Sehnálek.

Přerovské kino Hvězda ve stejný den vůbec poprvé zpřístupní veřejnosti protiatomový kryt a lidé se mohou v 11 hodin těšit i na promítání dokumentu, který mapuje kryty v Přerově.

V 15 hodin se uskuteční premiéra filmu Hovory s TGM a v 17 hodin zhlédnou dokument 28. říjen 1918 na Moravě.
O hodinu později je naplánována projekce filmu Toman.

Jak probíhal 28. říjen 1918 v Přerově?

Do Přerova přišla zpráva o převratu nejprve telefonicky, když ji do redakce deníku Přerovský obzor zavolal z Prahy tamní dopisovatel Hajšman.

Prvním Přerovanem, který se dozvěděl o vyhlášení samostatnosti, byl profesor gymnázia Josef Staněk. Kolem 21. hodiny 28. října 1918 byl telegram se zněním zákona o vyhlášení samostatnosti přijat Zdeňkou Koblihovou na poštovním úřadě na nádraží, načež se úředník Jaroslav Kovařík vypravil ke starostovi města Matouši Havránkovi, aby mu sdělil senzační novinu.

Současně úředník Otakar Štencl předával zprávu do všech dosažitelných poštovních úřadů na Moravě a jeho kolega Josef Jakubec vyhotovil opisy zákona, s nimiž poté obešel restauraci akciového pivovaru v Komenského třídě, Kozánkovu kavárnu a Městský dům na náměstí. Všude propuklo veselí, provázené zpěvem písně Kde domov můj.

Příštího dne se převratové aktivity rozběhly také v Přerově, přičemž ulice vyzdobily prapory v národních červenobílých barvách a veřejné budovy a obchody byly zbaveny symbolů monarchie.

Následně se několik stovek občanů spontánně shromáždilo před radnicí na náměstí, kde se provolávala sláva samostatnému státu, a jednatel přerovského Sokola, jenž patřil během převratu k nejdůležitějším organizacím, Ladislav Elmer, seznámil Přerovany se zněním prvního čs. zákona. Hlavním úkolem 29. října 1918 v Přerově bylo převzetí moci do českých rukou, takže na okresním úřadě začal pracovat prozatímní český hejtman a na radnici byl ustaven Národní výbor pro okres přerovský, v jehož čele stanul lékárník a veřejný činovník Vítězslav Nečas.

Do služeb národního výboru se ihned dali Sokolové, kteří v krojích začali zajišťovat veřejnou bezpečnost a pořádek. Začala náročná práce spočívající v zajištění nádraží a udržení pořádku v dopravě, převzetí majetku nového státu či zřízení prvních českých dobrovolnických vojenských jednotek.

Zřízení vlastní armády totiž bylo třeba k udržení pořádku v prvotním poválečném chaosu, když se po celém území nacházeli vojáci všech národů někdejší monarchie, snažících se po skončení války co nejrychleji dostat domů. Obzvláště silná kontrola musela být v obvodu velkých nádraží, jakým tehdy bylo právě to přerovské.

(Zdroj: Muzeum Komenského v Přerově)